Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé si mysleli, že žertujeme, vzpomíná zakladatel zvířecího krematoria

  10:54aktualizováno  10:54
Před jedenácti lety František Foltýn se svým kolegou Jiřím Bezděkem otevřel první zvířecí krematorium v zemi. Za tu dobu zpopelnili v brněnských Chrlicích mnoho koček, psů, ale třeba i opici nebo cvičené cirkusové prase.

Už jedenáct let v Brně funguje zvířecí krematorium. Založil ho František Foltýn (vpravo), jednatele mu dělá Jiří Bezděk. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nápad založil zvířecí krematorium nosil František Foltýn v hlavě už dlouho, realizovat se mu ho nakonec povedlo před jedenácti lety. Dnes už má v Chrlicích zaběhlou firmu.

Jak vás napadlo zřídit krematorium pro zvířata?
Celý život jsem dělal do žárotechniky. Pracoval jsem ve firmě vyrábějící nejrůznější druhy pecí, od keramických přes metalurgické až po pece kremační. Někdy od roku 1990 jsem byl šéfem skupiny lidí, se kterou jsme po České republice i v zahraničí budovali klasická krematoria pro lidi. Často jsme obchodně jezdili do Francie a při té příležitosti jsme si všimli, že tam mají krematoria i pro domácí zvířata.

Takže jste se rozhodl udělat něco takového i v Česku.
Do celého projektu jsme šli s kolegou Jiřím Bezděkem. Jiří byl ve Francii speciálně vyškolený jako technik pro kremační technologie. Dnes vlastníme krematorium napůl. Hodně nás to zaujalo, léta jsme si s myšlenkou postavit první zvířecí krematorium u nás pohrávali. Až v roce 2001 jsme koupili část areálu v Tovární ulici. Vyvinuli jsme speciální kremační pec. Je jediná svého druhu u nás a dostala zlatou medaili na mezinárodním veletrhu pohřebnictví Venia.

Zvířecí krematorium

Zvířecí krematorium vypadá jako hodně specifický byznys. Jak jste si ze začátku vedli?
Lidé o nás moc nevěděli, nebo si dokonce mysleli, že se jedná o žert. Když jsme začínali, za měsíc přišlo třeba deset lidí.

A co zákony, předpisy? Mohli jste hned začít fungovat?
Žádná legislativa umožňující provozování krematoria pro domácí zvířata tady nebyla. Museli jsme vyšlapat cestičku, což byla obrovsky namáhavá a zdlouhavá záležitost. Nikdo nevěděl, kam nás má zařadit. Byli jsme první svého druhu, přehazovali si nás z jednoho ministerstva na druhé, až jsme skončili na Ministerstvu zemědělství. Musel se doplnit a schválit veterinární zákon, který znal pouze pojem kafilerie. Celý proces trval rok.

Jakým způsobem jste lákali zákazníky?
My jsme šli cestou reklam, které jsme dávali hlavně do časopisů pro chovatele zvířat. Chodili jsme také na veletrhy zvířat a podobně. Nejlepší reklamou však byla a doposud je spokojený zákazník. Lidé se k nám v uvozovkách rádi vracejí a to je pro nás důležité.

Kolik lidí vaše služby využívá dnes, po více než deseti letech fungování?
Pohybujeme se okolo sedmdesáti případů za měsíc. Během roku se to mění, v zimě lidé využívají naše služby víc, protože kopat na zahradě hrob v zamrzlé půdě není jen tak. Když napadne sníh a půda zmrzne, zaznamenáváme pravidelně třiceti- až čtyřicetiprocentní nárůst zákazníků.

Jaký je rozdíl mezi kafilerií a krematoriem?
Kafilerie znamená zpracování velkého množství kadáverů, neboli mrtvých těl zvířat, najednou. Obrovská masa mrtvých zvířat se vaří v zařízení připomínajícím Papinův hrnec, přičemž se odlučuje tuk, který je určen k dalšímu zpracování. V krematoriu se naproti tomu mrtvá těla zvířat jednotlivě zpopelňují.

V čem se potom liší zvířecí krematorium od toho klasického?
V podstatě není žádný velký rozdíl. Teploty v peci jsou ze zákona stejné jako u kremace lidského těla. Technologie je stejná jako u krematoria lidského. Jediné rozdíly jsou tak v rakvích, my namísto dřevěných používáme kartonové, a ve velikosti pece.

Kolik stupňů je v peci při kremaci?
Přes devět set stupňů Celsia.

Máte pravidelné zákazníky?
Lidé se vracejí. Ne že by to se zvířaty neuměli, ale mají jich více. Stává se, že někdo přijde s mrtvým zvířetem a vede další tři živé. Loučí se tak všichni. Jednou se stalo, že přišla starší paní s jorkšírem, měla s sebou i svou dceru. Když si vybírala urnu, tak si vybrala tu největší. Říkáme jí, že je zbytečně drahá a není zapotřebí. Odvětila nám, že už je s dcerou domluvená a jednou bude přisypána ke svému jorkšírovi.

Opravdu?
No jistě, a nebylo to jedenkrát. Stává se i to, že lidé se nejsou schopni se svým zvířetem rozloučit a klidně i měsíc ho schovávají doma v mrazáku. To taky není vůbec neobvyklé. Jednou jsme pozvali houslistu, který zahrál pejskovi na jeho poslední cestu.

Už jedenáct let v Brně funguje zvířecí krematorium. Jeho provozovatelé denně...
Už jedenáct let v Brně funguje zvířecí krematorium. Jeho provozovatelé denně...
Už jedenáct let v Brně funguje zvířecí krematorium. Jeho provozovatelé denně...

Pozůstalí po domácích mazlíčcích si často jejich popel odnášejí v luxusních zdobených urnách.

Smrt blízkého zvířete někteří lidé prožívají tak silně jako smrt člověka. Je vaše práce náročná i psychicky?
Vztahy člověka se zvířetem bývají často silnější než vztahy mezilidské. Sice je to trochu zavádějící, ale často tady slyšíme věty jako „už jsem pohřbil celou rodinu, a nikdy jsem nebyl tak na dně jako dnes“. Hluboké citové vztahy mezi lidmi a zvířaty jsou u bezdětných manželů, kteří zvíře vnímají jako své dítě. Ukazují nám fotky postýlek a televizí svých zvířat. Silné vztahy se zvířaty mají také starší lidé, kteří nikoho jiného nemají. Vůbec nejsilnější city jsou ale mezi slepci a jejich psy. Vidět plakat slepce, to zacloumá i s tím největším drsňákem. Od první kremace slepeckého psa přispíváme na jejich výcvik. Lidé s jakýmkoli postižením u nás mají také desetiprocentní slevu.

Kolik vůbec stojí zpopelnění domácího zvířete?
Cena se odvíjí od hmotnosti zvířete. Ceník začíná přibližně na patnácti stech korunách a končí na šesti a půl tisících. Dále si zákazníci zaplatí za případný převoz, přechování v chladicím boxu, rakev, urnu a tak dále.

Zvířecí krematorium

Otevřeli ho roku 2003. V roce 2008 krematorium
přestavěli, přibyla například část s novou obřadní a přijímací místností s bezbariérovým přístupem.

Ceník za kremační služby je upraven dle váhových kategorií. Například cena za kremaci dvoukilové kočky včetně základní
kartonové rakve a základní plastové urny je 1 870 Kč.
Cena za kremaci osmikilového psa je 3 265 Kč. Cena za kremaci sedmdesátikilového psa je 7 405 Kč.

Jaké služby kromě samotné kremace nabízíte?
Nabízíme převoz, uchování zvířete v chladicí komoře, mohou sledovat proces kremace na on-line kameře, vyrábíme fotografie celého procesu od rozloučení až po kremaci, máme velmi široký výběr uren, určitě větší než v normálním krematoriu. Pokud mají lidé zájem, mohou se přijít se zvířetem rozloučit. Na rozdíl od klasických krematorií taky urnu dáváme hned po kremaci.

Máte nějaké podmínky, které musí zvířata splňovat, aby mohla být zpopelněna?
U psů potřebujeme očkovací průkaz, protože je povinná vakcinace na vzteklinu. Pokud bylo zvíře uspáno, tak zdůvodnění. U koček to nutné není. Pokud lidé doklad nemají, tak u nás vyplní čestné prohlášení o tom, že zvíře před smrtí nezranilo člověka. Pokud by například pes pokousal člověka, majitel by následně zvíře zastřelil a přivezl ho ke kremaci, nebylo by potom možné zjistit, zda mělo vzteklinu. Z tohoto důvodu zmíněný průkaz vyžadujeme.

Předpokládám, že nejčastěji zpopelňujete kočky a psy. Oblíbená jsou mezi chovateli ale i nejrůznější exotická zvířata, setkáváte se tady i s takovými?
Nejčastěji jsou to jednoznačně psi, ti tvoří devadesát procent kremací, osm procent jsou kočky a zbylá dvě procenta jsou ostatní zvířata. Byli tady leguán, fretky, ptáčci, morčata, potkani, ale i hadi.

Jaké bylo nejzvláštnější zvíře, které se k vám dostalo?
Měli jsme tady cvičené prase z cirkusu. To mělo devadesát kilo a hořelo skoro pět hodin. Taky jsme zpopelnili opici.

Často se stává, že lidi jejich zaměstnání nebaví. Co vy, uspokojuje vás vaše práce?
Rozhodně ano. Za ta léta jsem si prošel hodně funkcemi a tohle je pro mě takové zadostiučinění. Když lidé odcházejí a slyším od nich, že za hodinu, kterou tady strávili, z nich všechno spadlo, že to tady bylo hezké a rodinné, a kdyby mohli, tak by tady chtěli mít kremaci taky, tak si člověk řekne, že to dělá dobře a je to pocta.

Jak si nejlépe odpočinete?
Především sportem a s rodinou. Jezdím na kole, hraji tenis. Největším koníčkem je ale golf. Na jednom turnaji jsem si zahrál a popovídal třeba i s Tondou Panenkou.

Vy sám máte doma zvíře?
Před několika lety jsme měli psa i kočku. Potom, co zvířata zemřela, jsme si další nepořídili, protože syn je alergik, tak aby k nám mohl chodit. Už máme jenom vodní želvu.

Zpopelnili jste je ve vašem krematoriu?
Zemřeli asi půl roku předtím, než jsme krematorium otevřeli. Takže jsem si ratlíka zakopal na zahradě.

Jak to chodí v krematoriu pro zvířata se podívejte zde:

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.