Další kapitolou ve 20. letech byly pomníky Josefa II. Josef II. byl zajímavá osobnost. Jednak byl osvícenec a reformista. Toleranční patent umožnil svobodnou víru i následníkům Huse anebo zrušení roboty znamenalo i zrušení roboty v českých zemích proto ho měli češi rádi. Horší bylo, že Josef II. zavedl poněmčování (on byl praktik myslel, že by Rakousko lépe řídilo, kdyby ve všech zemích všichni mluvili stejně).

Ve 20. letech byl v Teplicích (němckém městě s německým starostou) pomník Josefa II. Česká menšina požadovala stržení pomníku, nicméně to němci odmítali. Inu někteří demobilizovaní legionáři zorganizovali akci kde sebrali české občany z celých severních Čech a vydali se do Teplic. Vznikli velké nepokoje, kdy se podařilo poník strhnout. Politická správa nepovolila znovuvystavení pomníku a Teplický starosta na protest odstoupil (zda se později jako starosta vrátil už nevím).

Dohru to mělo i v parlamentu. Německé strany protestovali proti stržení. Už nevím který poslanec měl zajímavý názor:,, Ten pomník byl postaven proto, že uznáváte reformní kroky Josefa II. (např. zrušení nevolnictví) se kterými tu nikdo nemá problém a za toto Josefa uznáváme anebo jeho poněmčování? Já mám za to, že kvůli poněmčování proto je dobře že byl stržen ́ ́.

Postupně byly ničeny pomníky Josefa II. v ostatních částech severních a západních Čech.

Pomníky Josefa II.byly také v Brně a Rousínově. V Brně byl přemístěn do léčebny v Černovicích. Chtěli ho přemístit na Dominikánské náměstí ale neprošlo letos 2018.

Jde se na toto deni divat jako na masovou euforii, ktera po vystrizliveni prejde. Mnoho lidi slavilo aniz by vedelo co. To uz jsem jednou nebo dvakrat zazil.

Při vzniku republiky bylo u nás 7 milionu čechů, 3 miliony němců, 2 miliony slováků, 750 tisíc maďarů, 200 tisíc rusínů, 80 tisíc poláků a další významnou menšinou byli židé.

Pár událostí:

1) Československo po vyhlášení republiky muselo dvakrát potlačit německá povstání v sudetech jednou to bylo bez obětí podruhé s oběťmi (padli dva Českoslovenští vojáci a zhruba 100 němců), dále Československo vedlo 6 dení válku s Polskem a pak válku s Maďarskem.

2) Menšiny znamenaly že se do parlamentu dostali také německé,maďarské a rusínské strany na konci třicátých let i polská a židovská strana.

3) Krvavý slunovrat v Jihlavě-- V Jihlavě bylo v té době více němců než čechů. V zastupitelstvu obce byly německé strany zastoupeny ze 2/3. Stát zrušil volby (už nevím z jakého důvodu). Inu stalo se, že německá sdružení měli mít nepolitické slavnosti slunovratu, ty se zvrhli v politické. Problém byl, že do města přijeli legionáři (kteří měli být demobilizovaní,ale nebyli) a při průchodu městem na sebe narazili češi a němci a začali, krvavé nepokoje při kterých byli zastřeleni dva legionáři. Nepokoje probíhali zhruba dva dny legionáři nakonec ovládli město kdo zastřelil ony dva legionáře na to se to nepřišlo.

4) Byly povoleny menšinové školy v oblastech kde bylo určité procento jiné národnosti. Měly i své vlastní učebnice vydávané ministerstvem. V roce 1919 vydalo ministestvo německé učebnice dějepisu určené pro německé základní školy ve kterých se psalo, že němci jsou zrádný národ a že se jim nedá věřit. Jak dle tohoto měli němečtí učitelé vyučovat své německé žáky po protestech tato učebnice byla stažena.

A sudetaci predvedli... Ze skutecne jsou zradni.