náhledy
Na dno propasti se rodák z Boskovic vypravil vyřešit záhadu. Podobně jako celá řada vědců a objevitelů před ním chtěl Absolon zjistit, kam se ztrácí ponorná říčka Punkva.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum.
Zatímco jiní badatelé se na dno propasti Macocha spouštěli v hornických koších, Karel Absolon (druhý zprava) instaloval dlouhé kovové žebříky. A při expedicích využíval potápěče.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum.
Takovu podobu měla ležení mladých badatelů v čele s Karlem Absolonem v roce 1901 na dně Macochy.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
V průběhu 20. - 30. let 20. století tým Karla Absolona v Punkevních jeskyních nasadil nejmodernější techniku a tajemství Macochy pokořili silou strojů. Fotografie zachycuje potápěče T. K. Divíška, jak se noří do jezírka na dně Macochy.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Potápěči to tehdy měli výrazně složitější než dnes.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Od smrti je dělil jen dlouhý kabel.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Prvních sestupů do Macochy se vedle přírodovědců účastnili i umělci jako J. Mahen nebo impresionistický malíř Otokar Kubín. Reprodukce obrazu O. Kubína, zachycující badatelský tábor na dně Macochy v roce 1905.
Autor: Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum