Číšník tvoří spisovnou moravštinu

Moravané už nebudou mluvit česky. Chtějí zavést nový jazyk – moravštinu. A postupně ji rozšířit do škol a do médií. Tím však jejich plány nekončí. Z Moravy by se potom mohla stát autonomní spolková republika. A Praha už nebude utlačovat Brno. Už tedy žádná tramvaj, jenom šalina.

Letecký pohled na Brno a jeho dominantu Petrov | foto: MF DNES

Tak nějak si to představuje Jan Kozohorský z Ústavu jazyka moravského, který spisovnou moravštinu vytváří.

"Zpočátku ji chceme používat jen při slavnostních příležitostech. Postupně ale moravské hnutí vyhlásí moravštinu za svůj spisovný a jednací jazyk," tvrdí jazykovědec a amatér Kozohorský. Pracuje totiž v Tipsportu jako podávající tiketů a jako číšník.

Odborníci přitom berou podobné snahy spíš jako vtip. "Ta myšlenka mi přijde absurdní," shrnula stručně názor většiny jazykovědců Hana Konečná z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

Podobně se na to dívá také Veronika Bromová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Něco málo jsem o tom slyšela. Myslím, že to nemá naději na úspěch," domnívá se.

Nedůvěra odborníků ovšem Kozohorskému nevadí. Mezi Moravany prý cítí podporu. "Podle našich informací se lidem na Moravě naše myšlenka směšná nezdá. Například jedna kapela ze Slovácka nás kontaktovala, abychom jí překládali texty do spisovné moravštiny," tvrdí Kozohorský.

Jednodušší pravopis

A k čemu je vlastně spisovný moravský jazyk užitečný? Morava je podle Kozohorského ve srovnání s Čechami opomíjena a měla by mít větší autonomii.
 
"Spisovná moravština vychází z historie a z mluvy zdejších lidí, podpoří moravskou identitu. Navíc se zjednoduší pravopis," vypočítal Kozohorský výhody nové spisovné moravštiny.

Nevyhovující jsou podle něho také učební osnovy, které jsou silně antimoravské a měly by se přepsat. "Většina učebnic dějepisu vidí historii jen českýma očima, moravskýma ne. Všechno se točí kolem Království českého a Markrabství moravské je na okraji," kritizoval Kozohorský.

V plánu Ústavu jazyka moravského je proto i výuka dětí v novém jazyce. "V některých vesnicích se víc než desetina obyvatel hlásí k moravské národnosti. Podle zákona můžou vytvořit menšinový výbor a dostávat dotace na kulturní akce. Postupně, pokud by byl zájem, by se mohlo ve školách začít učit v moravštině," popsal další plány Kozohorský.
 
Myšlenka spisovného jazyka na Moravě nevznikla poprvé. Už v devadesátých letech minulého století se laici snažili prosadit podobný nápad. Tehdy se neuchytil.

Znovu ji pak rozpracoval jazykovědec Rostislav Svoboda a navázal na ni Ústav jazyka moravského. "Svobodovo pojetí ale bylo docela radikální. Chtěl například zavést místo latinky upravenou hlaholici. My jsme umírněnější," podotkl Kozohorský. Tvrdí, že jeho verze by měla být lidem srozumitelnější.

Spisovná moravština

Pravopis
i - už se nebude jmenovat měkké, ale univerzální, psát se bude po měkkých a obojetných souhláskách
y - následovat bude jen po tvrdých souhláskách
ch – psát se bude jako x
x – nově se bude psát jako ks
ď, ť, ň – psát se bude jako dj, tj, nj – njikdo
zanikne ě – bude se psát, jak to slyšíme – na Moravje, rozdjelit
Mluvnice
samohláska před koncem infinitivu bude krátká – zaznit, dat
infinitiv s ť na konci bude možné používat ve slavnostním mluveném projevu
časování slovesa být – já su, ty si, on je/jest, mi sme, vi ste, onji sú
Více na www.ujm.szm.com
Příklady moravštiny
Ukázka z připravovaného Slovníku:
amerycký - vztahujúcí sa k Spojeným státóm Ameryckým
bezvósatý - súcí bez vósú
hraxovica - hraxová polévka
lanja - samica jelenja
lednjica - skladjišče leda
masnjík - gdož poráží a zpracovává jatečná zvjéřata
nedjela - sedmí denj v tydnju
rožnút - uvest v činnostj svjetlo
točáda - pokrm z stočeného pláta pečeného tjesta či masa z náplnjú