Jen čtení obžaloby zabralo státnímu zástupci Rudolfu Misákovi více než půl hodiny. Popsal, jak podle něj lékařka, která dlouhé roky ordinovala v brněnské městské části Nový Lískovec, vystavovala dalšímu obžalovanému Michalu Rusňákovi falešné neschopenky pro jeho známé a příbuzné, které krátce předtím naoko zaměstnal další z kompliců.
Více než tři desítky lidí papírově pracovaly hned na několik úvazků, záhadně ale všichni na dlouhé týdny onemocněli a na neschopenkách inkasovali až třicet tisíc korun. O ně se pak dělili s Kubáčovou i Rusňákem.
Lékařka to ve středu razantně popřela. "Mé razítko na těch neschopenkách bylo padělané, stejně jako razítko notáře. Já sama jsem to zjistila až v srpnu, když jsem se o všem dozvěděla ze správy sociálního zabezpečení. Hned jsem tam volala, posílala jsem doporučený dopis. A všechno jsem ohlásila i na policii. Tam se mi ale vysmáli," tvrdila Kubáčová s tím, že prázdné formuláře na neschopenky jí navíc někdo ukradl z ordinace během polední pauzy.
"Rusňáka jsem neznala"
Domluvu a zneschopňování lidí, kteří k ní většinou vůbec na kontroly nechodili a u fiktivního zaměstnavatele ani nikdy nepracovali, odmítá.
"Pro mě to byli pacienti, já jsem nezjišťovala, jestli někde fiktivně pracovali nebo ne. A pana Rusňáka jsem před tím vůbec neznala, jen se ke mně zaregistroval, když v roce 2005 vyšel z vazby," dodávala dnes před soudní síní.
Osmadvacetiletý Michal Rusňák, absolvent šesti tříd zvláštní školy, který byl podle žaloby hlavním organizátorem, ale soudu vše popsal jinak.
"S tím nápadem přišla paní Kubáčová. Já jsem nejdřív ve své firmě uzavřel pracovní poměr se čtyřmi lidmi, kteří u mě nepracovali. Za to jsem už dostal v Hodoníně osm měsíců. Pak jsem ale začal shánět zaměstnance pro firmu Badi a Karalo, sepsala se s nimi smlouva většinou na hlavní i vedlejší poměr a pak jim paní doktorka napsala neschopenku," popsal Rusňák.
"Není ale pravda, že všichni byli fiktivní, někteří i pracovali nebo byli skutečně nemocní," dodal.
Sám pracoval u obou firem, jako řidič a administrativní pracovník. A od falešných zaměstnanců inkasoval odměny, 15 tisíc za dva sjednané pracovní poměry, každý měsíc pak osm tisíc korun za osobu.
Za neschopenky 30 tisíc měsíčně
Kováčová podle něj v roce 2006 brala měsíčně 5 tisíc za tři vystavené neschopenky, nebo 3 tisíce korun, když byly jen dvě. "Ten druhý rok, v roce 2007, jsme se ale dohodli na paušální platbě 30 tisíc měsíčně. Dával jsem jí to v hotovosti u ní v ordinaci," popsal Rusňák.
Že šlo více méně o rodinný podnik, dokládá i fakt, že na lavici obžalovaných spolu s ním usedla i jeho sestra Helena Naďová, bratranec Michal Karalo, obžalována je i jeho matka Helena Růžičková, proti které je vedeno řízení jako proti uprchlé. Na seznamu fiktivních zaměstnanců pak figurují i další příbuzní a známí.
Kubáčová, která během vyšetřování strávila sedm měsíců ve vazbě, vše popírá. Před soudem ale bude mít šanci svou verzi vypovědět až 21. ledna, na tento den soudkyně kauzu odročila.
K jednání se připojila také Městská správa sociálního zabezpečení v Brně a Okresní správa sociálního zabezpečení v Kroměříži. Po skupině obžalovaných se kvůli nezákonně získanému nemocenskému domáhají náhrady škody - tu v Brně vyčíslili na více než 6 milionů, v Kroměříži na dalších více než 8 milionů korun.
