Lékařka se proti rozsudku na místě odvolala. Zbylých šest kompliců, kteří dostali tresty v rozmezí od tří do deseti let, si ponechalo lhůtu na rozmyšlenou.
Podvod fungoval tak, že krátce před fingovanou nemocí zaměstnal lékařčin komplic budoucí "pacienty" za vysokou mzdu. Tito lidé tím získali nárok na vysokou nemocenskou. O dávky vyplácené státem se pak podělili s lékařkou a údajným zaměstnavatelem.
"Mozek" podvodu dostal desetiletý trest
Ze sedmi obžalovaných dostal nejvyšší trest organizátor celé akce Michal Rusňák, kterého soud poslal do vězení se zvýšenou ostrahou na deset let. On i lékařka také mají poškozeným pobočkám Státní správy sociálního zabezpečení zaplatit po půl milionu korun.
Zbývající obžalovaní dostali tresty na spodní hranici pěti až dvanáctileté sazby za trestný čin podvodu. Tři podnikatelé po domluvě s Rusňákem vystavovali fiktivní pracovní smlouvy a poté, co jejich údajní zaměstnanci z řad příbuzných a známých naoko onemocněli, přihlašovali je na státní správě sociálního zabezpečení k vyplácení dávek.
Za trestný čin podvodu dostal Miroslav Badi pět let vězení a Juraj Karalo 5 a půl roku vězení. Za trestný čin podvodu a padělání lékařských zpráv soud poslal Helenu Růžičkovou na čtyři roky do vězení.
Helena Naďová, která vydávala falešné podklady pro čerpání dávek, dostala za napomáhání dvěma trestným činům podvodu pět let vězení.
Lukáš Strnad, který měl pro Růžičkovou falšovat plné moci, aby mohla za údajně nemocné zaměstnance pobírat dávky, dostal tři roky vězení. Krajský soud přitom spojil dva tresty, jednak za skončenou kauzu s neschopenkami a jednak ze trestný čin krádeže, za který již dříve odsoudil Strnada soud ve Vyškově.
Jenom vynesení rozsudku trvalo hodinu a půl, protože soudkyně četla jména všech lidí, kteří se do kauzy s falešnými neschopenkami zapojili. Byly jich desítky a papírově je zaměstnávaly tři firmy.
Fiktivně zaměstnané uklízečky dostávaly na nemocenské dvacet tisíc měsíčně
Čtyřiašedesátiletá Kubáčová, která ordinovala v Novém Lískovci, vystavovala Michalu Rusňákovi falešné neschopenky pro jeho známé a příbuzné. Podnikatelé fiktivním zaměstnancům naoko vypláceli nadstandardní mzdy, díky nimž nemocní dlaždiči, svačinářky nebo uklízečky běžně na nemocenských dávkách inkasovali dvacet tisíc korun měsíčně.
Někteří "pacienti" si tak během tří let vydělali více než půl milionu korun. O peníze se dělili s Kubáčovou, Rusňákem a třemi podnikateli.
"Rozsah viny i tresty odnětí svobody byly uloženy v té výši, jak jsem navrhoval. Pouze ve dvou případech soud uložil peněžité tresty, v ostatních ale majetkový postih uložen nebyl. Proto ještě zvážím odvolání," žalobce Rudolf Lysák.
Rusňák i lékařka musí uhradit pokutu ve výši půl milionu korun, pokud tak neučiní, pobudou si ve vězení o dva roky déle.
"U některých obžalovaných byly zajištěny nemovitosti. Navrhoval jsem, aby propadnuly státu, ale tomu soud nevyhověl," dodal Lysák. Další lidé, co se do případu zapojili jako fiktivní zaměstnanci, jsou stíháni u Městského státního zastupitelství v Brně.
"Jsem nevinná. Z těch peněz jsem neviděla ani halíř. Šly na konta Rusňáka a jeho kompliců. Postavil si z nich dům a koupil čtyři auta," hájila se u soudu Kubáčová, která stále tvrdí, že jí orazítkované neschopenky někdo ukradl z ordinace.
