Problémy s neplodností byly dlouhá léta tabu. Platí to stále?
Neplodnost je velmi intimní věc. Nikdo nechce říkat, že nemůže otěhotnět. Je to velmi náročné. Páry se kvůli tomu rozchází. Některé v dnešní době stále nechtějí podstoupit umělé oplodnění kvůli víře v Boha. Ale mnohdy je touha po dítěti silnější a začnou něco dělat. Přístup k medicíně je tak čím dál otevřenější, neplodnost je vnímána jako nemoc.
Zvyšuje se počet pacientů?
Je jich stále stejně. Děláme asi čtrnáct tisíc umělých oplodnění ročně. Oproti světu máme ještě rezervu, někde mají i o tři tisíce pacientů více. Přesto u nás vznikají nové kliniky, které se věnují reprodukční medicíně. Přibývá totiž zahraničních klientů. A to kvůli českým zákonům, které jsou velmi otevřené k problematice umělého oplodnění. Máme také velmi dobré ceny. Proti jiným státům se pohybujeme na šedesáti procentech.
V Brně je šest zařízení, která pomáhají neplodným párům. Lze jejich úroveň srovnávat s klinikami jinde ve světě?
Určitě. Česká republika má velmi dobré jméno. Například ve srovnání s Anglií jsme na tom v úspěšnosti oplodnění lépe. Patříme mezi světovou špičku.
Přesto, Brno má půl milionu obyvatel. Jak to, že se tady uživí tolik klinik, které se specializují na reprodukční medicínu?
Vůbec první umělé oplodnění provedl pan profesor Ladislav Pilka právě v Brně, kde působil. Stali jsme se jakýmsi centrem reprodukční medicíny. Učit se sem jezdili lékaři z Prahy. Také jsem jeho studentem.
Rodí stále starší ženy. Pozorujete to na vašich pacientkách?
Chodí k nám i padesátileté ženy. Ostatně, to je věková hranice, dokdy mohou klientky podle zákona podstoupit umělé oplodnění. Preferují totiž kariéru, až potom dítě. Přitom ještě před deseti lety to bylo naopak. Průměr prvorodiček se za posledních osm let posunul z 25 na 30 let.
Kolikrát za sebou může žena podstoupit umělé oplodnění?
Zdravotní pojišťovny hradí tři až čtyři pokusy. Jeden zákrok jinak stojí přibližně sedmdesát tisíc korun. Mám pacientku, která jich prodělala už osmnáct. Chce to dál zkoušet.
Jakou máte úspěšnost v umělém oplodnění?
Přibližně 45 procent. Za deset let jsme se posunuli neskutečně dopředu. Díky moderní a téměř dokonalé technice dokážeme lépe připravit vajíčko na oplodnění.
Gynekologii se věnujete 22 let. Jak jste se k této profesi dostal?
Byl jsem velký sportovec, nic jiného než sport jsem neměl. Ale můžete se zranit a kariéra je pryč. Tak jsem si říkal, co dál. Když mi umíral dědeček a viděl jsem ho ležet na lůžku, řekl jsem si, že budu léčit lidi. Napoprvé jsem se na medicínu nedostal, ale otec mě přihlásil do nultého ročníku studia, a pak už jsem to zvládl.
