Jedině v Gruzii, kolébce těchto přírodních vín, věděli, jak přesně jedinečné „nádrže“ vyrobit, aby vydržely léta a víno v nich dobře zrálo. Jejich produkcí se nově začali zabývat Zdeňka Benešová a Ondřej Ždárský ve své keramické dílně ve Valticích.
Postup výroby starý nejméně osm tisíc let se učili přímo v Gruzii. „Když jsme se od místního sommeliéra dozvěděli, že vůbec existuje kvevri, nadchlo nás to. Ale řešili jsme spoustu otázek. Od kvality hlíny, přes její složení až po způsob a teplotu pálení. Nešlo to zjistit jinak než vyjet do Gruzie,“ popisuje Zdeňka Benešová, absolventka Akademie výtvarného umění v ateliéru Vladimíra Kokolii.
V Gruzii odkoukala techniku. Kopírovat je ale nechce. Svým amforám a kvevri proto vtiskla ryze moravskou tvář díky přírodní hlíně těžené přímo ve Valticích. Tu správnou hlínu s dostatečným podílem jílu se jí podařilo nalézt s pomocí odborníka z Ústavu geologie a pedologie Mendelovy univerzity v Brně.
„Z geologických map jsme zjistili, že jílovitá ložiska jsou v místech, kde v tu dobu vyrůstalo nové vinařství Obelisk,“ popisuje Benešová. Analýzy pak potvrdily, že se složením velmi podobá té gruzínské.
Postavili si speciální pece
Jako přírodní produkt si ale žádá mnohem citlivější přístup a také trpělivost než komerčně prodávaná keramická hlína. Benešová a Ždárský museli dokonce postavit speciální pece, kvůli velikosti nádob. A testovat, jak je vypalovat, aby nepopraskaly. „Výpaly jsou vždy složité, každý je v podstatě překvapením. Keramika je křehká. Stává se, že něco vyjde, něco ne,“ popisují.
Amfory z valtické hlíny jsou na první pohled jiné. Nejsou cihlově červené, ale mají čokoládově hnědou barvu a zdobí je maličké organické částečky. Víno v nich chce vyrábět nejen vinařství Obelisk, ale například i Vinařství Vican v sousedním Mikulově.
Výroba vína v kvevri je zapsána v seznamu UNESCO jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva. Vinaři, kteří se jí zabývají, se loni sdružili do Kvevri klubu.
