Střet odehrál u obce Stará Huť nedalo Dobříše na silnici 114, kterou kříží koleje (trať číslo 210).
„Nehoda vlaku s nákladním vozem se stala na železničním přejezdu mezi Starou Hutí a Mokrovraty. Jeden ze tří vagonů vykolejil,“ řekla mluvčí příbramské policie Monika Schindlová. Na boku skončil přívěs kamionu, z něhož se vysypaly prázdné palety, které vezl do výrobny dřevních pelet a briket.
Na místo střetu vyjely jednotky profesionálních hasičů z Příbrami a Dobříše.
„Pracuji v areálu vedle přejezdu. Slyšeli jsme troubení a následný náraz. Běžel jsem hned k vlaku, kde jsem vykopl okno a pomohl lidem ven,“ uvedl pro magazín pribram.cz na místě svědek události.
Vina je samozřejmě na straně řidiče, strojvedoucí šoféra nákladního vozu varoval i houkáním. Diskutující na internetu ovšem upozorňují na to, že v daném místě, kde vede trať souběžně se silnicí, se vlak schová kamionu jednoduše do mrtvého úhlu.
„Každý kdo ale kamionem jezdí, ví, že doprava dozadu není moc výhled. Asi měl být bezohledný vůči ostatním, najet do protisměru a pak pomalu odbočovat doprava, aby byl autem kolmo ke kolejím. Pak by vlak viděl,“ píše jeden z diskutujících. V místě, kde je přejezd ihned za odbočkou doprava, se silnice v rychlém oblouku stáčí doleva.
„Je to opravdu složitý přejezd, který je kolikrát složitý pro osobní automobil, natož pro nákladní s vlekem. A co se týče světel na přejezdu - vzhledem k tomu, že se jedná o velmi frekventovaný přejezd, žádali jsme o umístěni světel v době, kdy probíhala rekonstrukce všech přejezdů, i jsme se chtěli finančně spolupodílet, ač je přejezd ve vlastnictví drah, ale bylo nám sděleno, že to není možné, že to v projektu není,“ píše na facebooku Zdena Minichthalerová.
V pátek se staly tři takové nehody vlaků: u Staré Huti, u Městce Králové a u Žatce. Všechny nehody mají stejného původce: nepozornost. Evropská agentura pro železnice uvádí, že v 98 procentech nehod na železničních přejezdech jde o pochybení na straně účastníků silničního provozu.
Na českých tratích je téměř osm tisíc přejezdů, zabezpečených závorami je z toho asi 1 400. Téměř čtyři tisíce jsou jen označené výstražným křížem. Podle Správce železniční dopravní cesty (SŽDC) počet takových přejezdů dlouhodobě klesá, a naopak přibývají přejezdy se zabezpečovacím zařízením doplněným o závory.
„Prosté doplnění přejezdu o závory však není levná záležitost. V ideálním případě, kdy stačí pouze doplnit stávající zabezpečovací zařízení o závory, se může jednat o jednotky milionů korun. Jsou i případy, kdy se kvůli modernizaci přejezdu musela měnit konfigurace přilehlého staničního zabezpečovacího zařízení, a to se již můžeme bavit o částce významně převyšující deset milionů korun,“ píše na svém webu SŽDC.
Dlouhodobá strategie správců železničních tras v celé Evropě je nahrazování přejezdů bezpečnými nadjezdy či podjezdy.
Všechny přejezdy jsou opatřeny čísly, která jsou umístěna na zadní straně skříně výstražníku (skříň se světly) nebo na zadní straně výstražného kříže. Po zavolání na tísňovou linku 112 a nahlášení čísla přejezdu je schopen operátor díky tomuto systému během několika minut zastavit provoz na dané trati.
Každý přejezd je označen číslem, v případě nehody jej bezpečnostní složky jednoduše identifikují
Jak se chovat na přejezduNejzásadnější pravidlo je jednoduché: „Vlak má vždy přednost“. Brzdná dráha vozidel závisí na rychlosti, hmotnosti a adhezi, v každém případě se však u vlaků počítá ve stovkách metrů, a to i při relativně nízké rychlosti. „Nejrychlejší vlaky zastavují přibližně na vzdálenost 1 000 až 1 200 metrů,“ uvádí Centrum služeb pro silniční dopravu. „Než lokomotiva skutečně dobrzdí, tlačí auto před sebou mnohdy i 300 metrů.“ Pravidla, jak se chovat na přejezdu čtěte zde. |
