Zpočátku poklidná prezentace se v pondělí a úterý postupně zvrtla v bouřlivou diskusi. Přítomné neuklidnil ani radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL), který se hned v úvodu snažil vysvětlit, že nešlo vyhovět všem připomínkám. „Myslím si, že výsledek je skutečně dobrým kompromisem, který může nasměrovat naše město na dalších deset let,“ prohlásil Chvátal.
Ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) Michal Sedláček upozornil, že současný územní plán je nejstarší v republice, a pro další rozvoj už tak nedostačuje. „Jsou dvě města, ve kterých chtějí lidé bydlet, a to Praha a Brno. Pokud jim to neumožníme, tak se usídlí za městem a budou dojíždět za prací i zábavou. Tím pádem se ale život v Brně zhorší,“ obhajoval Sedláček novou podobu územního plánu.
Chatky se bourat nemusí
Některé přítomné tím však ještě víc popudil. Přišli si totiž postěžovat, že právě nový strategický dokument jim neumožňuje budovat, přestože již mají hotové všechny náležitosti. „Jako vlastníci pozemků jsme se dohodli, že chceme stavět. Máme veškeré inženýrské sítě včetně elektřiny, vody, kanalizace a potřebné infrastruktury. Získali jsme podporu zastupitelstva městské části, město pořídilo i studii a zároveň říkáte, že chcete rozvoj bydlení. Opravdu nechápu, proč tedy podle nového územního plánu na našich pozemcích stavět nemůžeme,“ zlobil se Brňan, který vlastní pozemek v Útěchově. „Přitom jsou u nás jiné zahrádkářské části, které ani nejsou napojeny na infrastrukturu, a stejně jsou v rozvojových plochách pro bydlení. Bereme to jako dýku do zad.“
Podle Jany Pelikánové z odboru územního plánování a rozvoje města byla plocha zahrádek, na níž nejde stavět, v daném území navržena jako nejvhodnější. „Vycházelo se z platných právních předpisů a podkladů, proto tam byly vymezeny plochy zahrádek, které nejlépe reflektují charakter a využití území. Další rozvoj zástavby by znamenal narušení hodnotného přírodního zázemí,“ vysvětlovala Pelikánová, proč je nutné zachovat stávající stav.
Tato odpověď však majitele pozemku neuspokojila. Podle něj by výstavba nijak nenarušila okolní přírodu. Podobné problémy řešili i další diskutující, kteří chtěli stavět v místě, kde je v novém územním plánu nakreslena rekreační oblast nebo zeleň.
Někteří přitom stáli jen o to, aby si mohli rozšířit chatu na velikost osmdesát metrů čtverečních. „Není zkrátka žádoucí zvyšovat intenzitu využití daného území na hranici chráněné krajinné oblasti. Nezabrání vám ho ale využívat stávajícím způsobem,“ oznámila posuzovatelka vlivů na životní prostředí Jana Švábová Nezvalová.
Zároveň zpracovatelé územního plánu ubezpečili, že i když došlo ke změně využití daného území, nemusí majitelé chatek nebo jiných staveb nic bourat.
„Co má Brnu přinést R43?“
Jedním z témat byla i doprava, konkrétně silnice R43, která má vést přes Brno. „Zmiňovali jste, že územní plán je založený na udržitelném rozvoji města a zároveň se snaží ochraňovat hodnoty i zájmy obyvatel. Proto jsem se chtěl zeptat, co má tato silnice Brnu přinést. Něco takového přece má vést mimo město, jak jste tedy hájili zájmy Brna?“ ptal se Martin Lepka, který zastupoval spolky prosazující, aby R43 byla obchvatem Brna.
„Jak jsme bránili občany? Naše kancelář zadala tři studie, v nichž jsme řekli, že pokud budeme muset převzít tuto silnici do města z územního plánu kraje, tak se ji pokusíme udělat co nejlepší. Ke konci Bystrce tak povede silnice tunelem,“ odpověděl Sedláček. Právnička KAM Veronika Doležalová dodala, že Brno nemohlo z právního hlediska dělat nic jiného než být v souladu s územním plánem kraje.
Na jednání se přišli podívat i někteří politici, jako například bývalý předseda republikánů Miroslav Sládek, který nespokojené diskutující zastavoval a debatoval s nimi. Místostarosta Bohunic Milan Hrdlička (ČSSD) zase upozornil, že územní plán neřeší dopravu kolem bývalé zahradnické školy, kde se bude v budoucnu stavět.
