„Já si Vánoc opravdu užívám. Vánoce jsou slavnost. A ve slavnosti jsme blízko Boží skutečnosti, blízko Bohu, tomu, po čem všichni nevědomky toužíme,“ vysvětluje své vánoční pocity farář Dolního sboru Českobratrské církve evangelické ve Vsetíně Bronislav Czudek.
Vánoce i předvánoční adventní čas jsou pro faráře a kněze všech křesťanských církví náročné svátky. Než usednou ke štědrovečernímu stolu, mají za sebou mnohdy maraton služeb, bohoslužeb a nejrůznějších setkání. „Na Štědrý večer je narvaný kostel lidmi. Je to velká sláva. Pak během svátků jsou bohoslužby na Boží hod vánoční, na Štěpána. Hned je neděle po Vánocích, silvestrovské bohoslužby a Nový rok. Někteří si stěžují, že je toho hodně, že je to náročné. Mě to baví,“ usmívá se Bronislav Czudek.
Kromě profesních povinností ve sboru má ale také svou rodinu, která se každoročně o Vánocích setkává v plném počtu. „Štědrý večer máme jako všude jinde. Na Vsetíně je hezký zvyk: Před večerní bohoslužbou se lidé setkají se svými předky na hřbitově. V osmnáct hodin už jsou všichni doma u večeře. Vánoce jsou tak dobře nastartované,“ říká.
U Czudků začíná večeře čtením pasáže z Bible, ve které evangelista Lukáš popisuje události kolem narození Ježíše. „Pak poděkujeme za celý prožitý rok… Letos máme o jednu radost více. Dcera se před čtrnácti dny vdala, bude s námi i její manžel, takže nás čeká radost hodně pomnožená,“ těší se.
Bronislav Czudek má se svou ženou dvě dcery a syna, takže u štědrovečerní tabule je vždycky plno. „Žena ráda vaří, takže je u nás hodně chodů,“ konstatuje farář.
V každém případě ale vánoční čas prožívají na faře Dolního sboru jako velkou slavnost. Evangelický duchovní však upozorňuje, že tomu tak není všude. „My Vánoce prožíváme v církvi a s církví. Vánoce jsou otázkou víry. Dnešní svět z nich dělá konzumního molocha, který je zlý a který vyžírá neviditelné jádro ze skryté skořápky,“ upozorňuje Czudek.
Podle něj by si člověk neměl nechat lajnovat život. „Život je o hledání, o ladění zvonkohry světa viditelného se světem neviditelným. Kdo už dopředu ví, jak má být, nežije autenticky. Je součástí jakéhosi jatečního odchovu,“ říká Bronislav Czudek.
