"Přes 88 % volání na linku 112 bylo z mobilních telefonů, u linky 150 to bylo 41 %," uvedl mluvčí Generálního ředitelství hasičů ČR Petr Kopáček.
Více než polovina hovorů na linku 112 loni proběhlo "bez identifikace", to znamená z mobilních telefonů bez SIM karty. "Téměř všechny takové hovory jsou zlomyslné, omyly nebo nechtěná volání," vysvětlil Kopáček. Na linku podle něho volali nejvíc lidé v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně se jich uskutečnilo v kraji Vysočina.
Výjezd? Až po několikátém volání
Zdaleka ne všechna volání na tísňové linky 112 nebo 150 však končí zásahem složek integrovaného záchranného systému. "Třeba loni připadalo až dvacet devět volání na jednu "ostrou" - mimořádnou událost. "Zbytek šlo na vrub omylům nebo zlomyslným voláním," uvedl Kopáček.
Autory škodolibých telefonátů však hasiči varují. "Lidé by si měli uvědomit, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Vyspělá technologie umožňuje zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo. Volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Navíc veškeré hovory jsou nahrávány," zdůraznil Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Číslo 112 pomohlo v únoru 2007 zachránit ve Zlíně lidský život. "Mladý muž oznámil zlínské operátorce, že to nezvládl a že si něco udělal, načež zavěsil. Technologie linky 112 lokalizovala jeho polohu a zalarmovala zdravotníky i strážníky. Operační důstojník pak požádal mobilního operátora o zpřesnění místa, odkud mladík volal. Muže pak po zhruba 20 minutách našli a ošetřili a odvezli do nemocnice," uvedl Kopáček.
Největší prověrkou v historii však prošla linka 112 a vůbec celý systém odbavování tísňových hovorů v lednu minulého roku, kdy zemi zasáhl orkán Kyrill.
