"Projekt CEITEC je sice zajímavý, ale finančně nadhodnocený," uvedl Jiří Drahoš, místopředseda nejvýznamnější vědecké instituce v Česku. Akademie přispívá ke vzniku institutu ze sedmi procent. Zbytek plánování obstarávají čtyři brněnské vysoké školy, v čele se dvěma největšími - Masarykovou univerzitou a brněnskou technikou.
"Tento názor považuji za subjektivní a zcela účelově zkreslující reálnou situaci v projektu. Zástupce Akademie věd nebyl schopen uvést jediný konkrétní případ takzvaného nadhodnocení," kontroval ale rektor Vysokého učení technického Karel Rais.
Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala zase upozornil na to, že Akademie věd předkládá "konkurenční projekt". Jde o Středoevropskou synchrotronovou laboratoř v Brně, která má čerpat finance ze stejného zdroje.
"Vznik technologického institutu je předpokladem pro pozvednutí české vědy na takovou úroveň, aby byla schopná zařízení typu synchrotronu více využívat," dodal Fiala.
I přes své připomínky však Akademie věd svůj odchod z budoucího technologického institutu nezvažuje.
Čtěte v úterní MF DNES
Brno se stává centrem "supervědy". Vznikají tři špičková výzkumná pracoviště: CEITEC, CESLAB a ICRC. Čtěte o nich víc v zítřejší MF DNES z Brna a jižní Moravy.
