Spor o sochu Spravedlnosti: Rozpoznáme umění a dobové dekorace?

Ach ty sochy! Propojením několika souběžných záměrů se Brno stává letos sochařským městem - vznikají monumentální díla, předminulou neděli skončila výstava soch v ulicích, na podzim se bude v konkurzu rozhodovat o ztvárnění nové kašny. Stanou se ulice díky sochám zajímavějšími? Pobídnou sochy k zasnění či úvaze?

Marius Kotrba s návrhem plastiky Spravedlnosti, jež má stát před budovu Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí v Brně | foto: www.brno.cz

Nebo to budou jen bezduché schematické pomníky či zdobné dekorace, které za pár let odvlečou jeřáby někam za plot?

. Spor o výstavu soch

reakce

Před několika dny jsme uveřejnili glosu akademického malíře Aloise Mikulky, který výstavu soch v ulicích a hlavně sochu bohyně Spravedlnosti od Mariuse Kotrby, plánovanou nastálo před Nejvyšší správní soud, označil za nekvalitní recesi. Přinášíme reakci Radka Horáčka, člena výtvarné komise, která rozhodla o vítězství Kotrbova návrhu.

Připomeňme si, že ještě předchozí primátor Richard Svoboda zahájil projekt Sochy pro Brno, jehož záměrem je vytvořit ve městě sochařská díla připomínající významné osobnosti spjaté s Brnem.

Mozart Kurta Gebauera se už vznáší před Redutou, edisonovská socha Tomáše Medka se na okraji Malinovského náměstí možná objeví také už letos. Mimo tento projekt se uskutečnila soutěž na sochu před Nejvyšší správní soud, jejíž výsledky do 8. srpna představuje Urban centrum. O výběru vždy rozhodovala odborná komise.

V deníku MF DNES odsoudil Alois Mikulka vítěznou sochu Maria Kotrby a členy odborné poroty označil jako "přikyvovače čemukoliv".

Když jde ale o sporný zákrok ve fotbale - kdo má pravdu? Jeden rozhodčí? Grémium rozhodčích nad televizním záznamem? Nebo jeden z hráčů?

Teď neútočím jako Alois Mikulka, ale vážně se ptám - je blíž správnému hodnocení jeden malíř, nebo naopak širší tým, v němž je například významný architekt či ředitelé nebo bývalí ředitelé výstavních institucí?

Po interpretační stránce může být Mikulkova poznámka o "bohyni Spravedlnosti" podnětem k úvaze o významu a platnosti klasických symbolů v současnosti. Místo bohyně vytvořil Kotrba postavu mužskou, ale především místo nestranné a nečinné figury s váhami ztvárnil postavu těžce se ke spravedlnosti dobývající. Symbol houževnatosti a velké odolnosti. Ale především je to sdělení obecnější než jen a pouze klasické a ilustrační ztvárnění obvyklé symboliky.

Výtvarné dílo nebývá obrazem jen jediného tématu. Pokud je dobré, pokud je kvalitním uměleckým výkonem s výraznou autorskou úvahou, pak vždy bude nabízet i jiné interpretace než tu základní.

V každém období bude možné znovu hledat jeho významy a umělecké souvislosti. O úloze odborných komisí nelze v několika řádcích hlouběji diskutovat - tak si pomozme příkladem.

V předchozím výběrovém řízení na edisonovskou sochu hledala podobně složená porota shodu velmi dlouho a výsledné hlasování přineslo těsné vítězství Tomáše Medka. V té době se konala v Remeši mezinárodní soutěž na sochu pro železářský koncern.

I tam rozhodovala odborná porota, která do finále nominovala dva Francouze a jednoho Čecha - právě Tomáše Medka. Na začátku byly tři stovky přihlášených! Všichni, kdo akci sledovali, si říkali - no, oni vyberou jistě jednoho z těch domácích! Medek ale zvítězil a v těchto dnech dohlíží souběžně na realizaci obou soch.

Jde o spiknutí porotců? Copak mezinárodní francouzská i ta naše brněnská komise nějak spolupracovaly? Nebo je to důkaz, že na určitých základních principech se odborníci skutečně shodnou, ačkoli jednotliví umělci nebo širší veřejnost s jejich stanovisky v danou chvíli nesouhlasí?