Doslova v obležení byla včera od rána brněnská vazební věznice. Hlouček pětadvaceti novinářů, kamery, mikrofony a fotoaparáty byly první věcí, kterou včera odpoledne po propuštění na svobodu uviděli Rosnerovi.
"Bez komentáře, nezlobte se, nebudu se k tomu vyjadřovat," opakovala roztřeseně Blažena Rosnerová s tváří zalitou slzami. Do řeči nebylo ani jejímu muži, když měl rozebírat, co předcházelo vyšetřování. "To se těžko dá vysvětlovat někomu, kdo nemá zkušenost s takovými dětmi a nic o tom neví, to se musí zažít," řekl jen.
Vysvětlit si pěstouni nedokázali ani to, proč si patnáctiletý Patrik a sedmnáctiletý Michal stěžovali na týrání. "My nevíme, co bylo v jejich rodinách, nevím, co ty děti prožily dřív. Brali jsme si ale takové, které nikdo nechtěl. A pro mě to jsou pořád moje děti," vysvětlovala. "Je mi líto těch malých dětí, kteří nevědí, co se děje," řekla Rosnerová.
Pěstouni pak jen připustili, že vyhledají pomoc odborníků. "Budeme požadovat, aby bylo s dětmi odborně pracováno," dodala Rosnerová na odchodu.
Děti možná skončí v ústavu
Devět z celkem 15 svěřenců, o které se Rosnerovi dosud starali, ale i po jejich návratu z měsíční vazby stále zůstává v brněnském ústavu pro tělesně postiženou mládež Kociánka. Domů by se v neděli měli podívat první čtyři z nich, zletilá Lenka, Hana, Lucie a Michaela.
"Domlouvaly jsme se s paní Rosnerovou, že dospělé dcery přivezeme v neděli na oběd. Stres byl pro ni asi hodně velký, potřebuje to vstřebat," vysvětlila sociální pracovnice Kociánky Monika Křivánková, proč půjdou dcery domů až dva dny po pěstounech.
Dalších pět dětí včetně patnáctiletého Patrika a sedmnáctiletého Michala, kteří týrání oznámili, zatím zůstává v Kociánce. Zda je budou pěstouni moci alespoň navštěvovat, bude ústav řešit se státním zastupitelstvím až po víkendu.
"Zatím vše vypadá, že do školy začnou chodit děti zde. Jeden z chlapců se navíc do rodiny už vracet nechce. Doufám ale, že je pěstouni budou moci navštívit," dodala Křivánková.
