Zaorálek byl údajně vůdčí postavou skupiny kompliců, kteří se dopustili rozsáhlé série zpronevěr. O stamiliony korun kvůli nim přišlo osm set českých firem, podnikatelů i státních institucí.
"Zaorálkovu vazbu zdůvodnil soud obavou, že by mohl uprchnout do zahraničí a skrývat se před trestním stíháním," uvedl jeho právník Ladislav Maleček. Zaorálek totiž před časem pobýval v Mexiku a původně byl stíhán jako uprchlý.
"Nebyl problém jeho adresu kdykoli zjistit a zastihnout jej tam. Justice postupovala v případě mého klienta nedůsledně a patřičně se ho nesnažila najít," dodal Maleček. Ústavní soud stížnost bývalého podnikatele uznal.
Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová dokonce označila postup soudu a státního zastupitelství za liknavý a nedbalý.
Zaorálek totiž z Mexika pravidelně komunikoval s probační a mediační službou. Ta ho sledovala kvůli předchozímu podmínečnému trestu. Kontaktní adresu a další podrobné informace měl i soud v Ostravě, a nebylo tedy těžké je odsud získat.
Mluvčí soudu Michal Spáčil také dodal, že soudní rozhodnutí o vazbě není ani patřičně zdůvodněno.
Zaorálkovu kauzu začal soud projednávat letos v červenci. Jen čtení 66stránkové obžaloby proti Zaorálkovi zabralo státnímu zástupci několik hodin.
"Vít Zaorálek zosnoval, řídil a inicioval," začínal každý bod obžaloby, který státní zástupce přečetl. Jediné, co se v jednotlivých případech lišilo, byly názvy firem a seznam poškozených. Podle státního zástupce totiž skupina pracovala vždy stejným způsobem.
Nejprve vstoupila do společnosti ve špatné finanční situaci, které se její majitelé chtěli zbavit. Do čela představenstev potom "mozky" skupiny dosadily bílé koně, kteří rozprodali majetek jiným podnikům.
Například za pardubický GM-Gasmont vystupoval invalidní důchodce Ján Farkáš. Vytunelované firmy skončily po odprodeji majetku v konkurzu, nebyly schopné platit své pohledávky a o práci navíc často přišly stovky lidí.
Úmyslnou trestnou činnost ale Zaorálek prostřednictvím svého právníka Malečka popřel.
