"Je to známá firma, žebrá tady pravidelně," říká žena, která mu dala dvacetikorunu.
O hodinu později začíná bohoslužba v kostele u sv. Tomáše. U dveří také "vítá" lidi natažená ruka. Tentokrát mladé cizinky s dítětem v náručí.
Podobná scéna se opakuje u většiny brněnských kostelů. Žadonící dobře vědí, kam si stoupnout. Pomoc bližnímu mají křesťané v "popisu práce". Jasným důkazem je Jaroslav, který v neděli prosil o pomoc u kostela sv. Jakuba. "Lidé si mají pomáhat. Svět je zlý. Ale lidé z kostela jsou hodní," má jasno starší muž. Víc se bavit nechce. Stejně jako ostatní žebrající.
Někteří dokážou být i agresivní
Ale ti i věřící dovedou pěkně rozhněvat. "Jsou to pořád stejní lidé. Někdy dokonce přebíhají z kostela do kostela, podle toho, kdy začíná mše. Někteří jen sedí, ale jiní zastoupí cestu a jsou neodbytní," popsala nejen nedělní zážitky Brňanka. Jméno uvést nechtěla. Ale dodala, že žebráci umí být i agresivní. "Křičí a nadávají, když je minete bez povšimnutí. Někdy je vidět, že jsou i opilí, ale to spíš při večerních mších," podotkla.
Církev o nepříjemném problému před svatostánky ví, ale dělat s tím nic nemůže. "Setkáváme se s tím už mnoho let, prosebníků před kostely posedává i několik zároveň," připustila Martina Jandlová z brněnského biskupství.
"Obzvlášť v centru Brna. A je pravda, že někdy je jejich chování dost arogantní a obtěžující. My je ale bereme jako lidi v nouzi a snažíme se je posílat do středisek, kde jim mohou pomoci. Nakrmí je, obléknou do čistých šatů a případně tam mohou i přespat," podotkla Jandlová.
Například farář z kostela sv. Jakuba má několik takových "zákazníků". "A vozí je tam sám," dodala mluvčí. Připustila také, že někteří žadonící lidé mohou důvěry věřících i zneužívat. Což je nešvar dnešní doby. I když žebráci využívali povznesené nálady lidí jdoucích z kostela už ve středověku. "Rozdíl tu ale je. Tehdy lidé žebrali, jen když to opravdu potřebovali. Třeba tělesně postižení, kteří nemohli sehnat práci," popsala brněnská historička Milena Flodrová.
Lidé prosící o pomoc u chrámů jsou úplně specifická skupina, říkají brněnští strážníci, kteří jsou s žebrajícími a bezdomovci v kontaktu každý den.
Chybí vyhláška, která by žebrání zakázala
"V centru města se pohybují většinou partičky mladých lidí. Ale před kostely, hlavně v neděli, bývají spíše jednotlivci a starší. Snažíme se je kontrolovat. Většinou nám ale nezbývá nic jiného než je pouze vykázat. Vyhláška o žebráctví totiž byla před několika lety zrušena," podotkla Denisa Kapitančiková, mluvčí brněnské městské policie.
Strážníci tak žebráka nemohou pokutovat. "Dřív jsme mohli. A dělali jsme to právě například při obtěžování před kostely, v centru města nebo u škol. Nyní to definujeme jen jako veřejné pohoršování a člověka můžeme maximálně předat příslušné radnici, která si ho předvolá k podání vysvětlení," vysvětlila Kapitančiková.
Na obtěžování žadonícími individui upozorňují Brňané policii několikrát týdně. "Ale strážníci to kontrolují i při běžné hlídce. Už je znají, jsou to známé firmy. Nejvíce jich je tam, kde jsou lidé, takže u nádraží, na České nebo na náměstí Svobody," sdělila mluvčí.
Čichá toluen a zvrací, strážníci jej honí po Brně
Vůbec nejčastěji pacifikují osmadvacetiletého mladíka, který v centru města pravidelně pije alkohol a čichá toluen. "Často zvrací a tím pohoršuje okolí. Neustále chodí někde po centru. Má halucinace, mluví z cesty a lidé se ho bojí. Když je unavený, sedne si do tramvaje a usne. My ho pak naháníme po celém Brně," popsala Kapitančiková.
Vedení města Brna o znovuzavedení vyhlášky, která by žebráctví ve městě zakazovala, v poslední době zase uvažuje. "Je to ale zatím ve fázi přípravy," poznamenal k tomu primátor Roman Onderka.
