Zatím byl zásah záchranářů v blízkosti hranic vždy problematický. Přeshraniční zásahy musí někdo koordinovat. Ovšem na každé straně hranice mají jiné systémy řízení. "V Rakousku mají koordinaci při hašení požáru na armádním principu. Podobný problém je i na hranici se Slovenskem," potvrdil jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
Komplikace formálně odstranila smlouva, kterou podepsali ministři vnitra obou států. Ta různé systémy zásahů sjednotila. "Už by se nemělo stávat, že čeští hasiči, kteří jsou blíž požáru na rakouské straně, nemohou samostatně zasáhnout, a naopak. Chceme, aby se vždy zasáhlo co nejdřív, bez ohledu na to, kde je státní hranice," dodal Juránek.
Jak to bude fungovat v praxi, nyní ověřují společná cvičení. První z nich se včera uskutečnilo v Břeclavi. Dramatický scénář předepisoval v lokalitě Boří les vypuknutí požáru, který si vyžádal bezmála třicet zraněných a dva mrtvé. K hašení vyletěl i vrtulník z Brna. - čtěte Mezinárodní cvičení hasičů uzavřelo silnici do Rakouska
"Naším cílem bylo prověřit, jak funguje komunikace po technické stránce, i to, zda překonáme jazykovou bariéru," vysvětlil velitel zásahu Tomáš Havlík. Podle něj dopadlo cvičení nad očekávání dobře. "Zpočátku jsme sice s rakouskými jednotkami měli problémy ve spojení, ovšem to je technická záležitost, která se jednoduše odstraní," poznamenal.
O snadnou domluvu se staral i tlumočník ve štábním vozidle. Hasiči to však zvládnou i sami. "V Rakousku máme kurzy češtiny, takže základní slova, která pro komunikaci při zásahu potřebujeme, známe. Ale určitě na tom musíme ještě pracovat," uvedl šéf hasičů okresu Mistelbach Karl Graf. Podle něj mají Rakušané seznam záchranářů, kteří mluví anglicky i česky. A ty chtějí do akcí na Moravě vysílat.
"Se zahraniční spoluprací musíme počítat ve stále větším měřítku," poukázal ředitel Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Zdeněk Vlkojan. Podle něj se Evropa sjednocuje a hranice nemají být v práci záchranářů podstatné. "Proto vznikají krajská střediska, která jsou vybavena jazykově zdatnými pracovníky," naznačil s tím, že na čísle 112 se dovolá pomoci i cizinec a záchranáři mohou akci řídit v několika jazycích.
"Požár je jen jednou oblastí možné spolupráce. Jsou tu i povodně, dopravní nehody a další. I ty musíme probrat a spolupráci s Dolním Rakouskem dál rozvíjet," tvrdí Petr Macko, tajemník bezpečnostní rady Jihomoravského kraje.
Přes hranice budou jezdit i sanitky
Kraj spolupracuje se svými dolnorakouskými protějšky i na zlepšení součinnosti zdravotníků. V plánech je udělat z budovy bývalého hraničního přechodu Vratěnín stanoviště sanitek, odkud budou lékaři záchranné služby vyjíždět k pacientům jak do Vratěnína, Uherčic, Korolup a dalších obcí západně od Vranovské přehrady, tak i k rakouským sousedům.
Podle předpisů by se každý, kdo zavolá záchrannou službu o pomoc, měl sanitky dočkat do čtvrt hodiny. Ve Vratěníně je ale zatím skutečnost jiná. Záchranka sem často dorazí až po půl hodině, dříve to prostě z nejbližší stanice stihnout nelze. Podobná je i situace na rakouské straně této příhraniční obce.
Nový projekt to má změnit. "Již je připraven k podání, podrobně o něm budeme informovat 13. října ve Znojmě spolu se zástupci z Rakouska," uvedl včera krajský radní František Adamec.
Dnes jezdí do odlehlých obcí nejzápadnějšího cípu Znojemska záchranáři ze vzdálené Šumné či Moravských Budějovic.
"K nám do obce nejezdí sice sanitka tak často. Někdy dvakrát do měsíce, jindy jednou za půl roku. Když ale vždy dojede až po půl hodině, nejsme z toho nadšeni," popsal starosta Vratěnína Martin Kincl. Zbudování stanice záchranné služby v bývalé budově hraničního přechodu proto místní očekávají s velkou nadějí.
Obdobné společné středisko záchranné služby má vyrůst i v Mikulově na Břeclavsku. "Rakouská strana o Mikulov projevila zájem s tím, že nemá úplně pokrytou oblast kolem jejich města Laa an der Thaya," dodal Adamec.
