Jeho o rok mladší "parťák" vyvázl bez trestu. Protože se dvanáctiletý chlapec ke všemu přiznal a litoval, co dělal spolužákům, soudce dospěl k závěru, že dost velkým trestem pro školáka byl stres z toho, že se vůbec dostal k soudu.
Šikana ve škole začala krátce poté, co starší z kluků přestoupil do Klenčí z jiné školy. Dvojice nutila spolužáky, aby jim dávali peníze, svačiny, pomůcky do školy nebo za ně myli tabuli. Došlo i k fyzickému napadení.
"Já jsem nic neudělal. Všechno si na mě ostatní vymysleli. Byli na mě naštvaní, že jsem jim nechtěl dávat bonbóny," tvrdil před měsícem redaktorovi MF DNES starší ze surovců. Všechno popíral i před soudem, ke kterému dorazil společně s rodiči se zpožděním.
Soudce ale verzi chlapce, že se proti němu všichni spikli, neuvěřil. "Celá třída se shodla na jednom - že oba kluci to dělali," vysvětlil soudce Jan Švígler, proč mladíkovi neuvěřil a vyměřil mu druhé nejpřísnější výchovné opatření, jaké mu zákon umožňuje - dohled probačního úředníka.
Pokud mladík, který už dvakrát propadl, nebude respektovat nařízení probačního úředníka, soud bude mít jen jedinou možnost - odebrat ho z rodiny a jeho výchovu svěřit ústavu.
Podle zjištění MF DNES v minulosti stanul před okresním soudem i starší bratr třináctiletého chlapce. I on podle informovaného zdroje porušil zákon jako neplnoletý.
Signály, že ve škole v Klenčí může být šikana, objevila letos v březnu ředitelka. Okamžitě o tom informovala policisty a ti jí před koncem školního roku potvrdili, že dva žáci ubližují ostatním. Ředitelka školy se už v minulosti nechtěla k případu vyjadřovat s tím, že by se vše zase obrátilo proti škole.
Na Domažlicku je to druhý případ šikany mezi dětmi ze základních škol v posledních dvou letech. Před dvěma týdny stejný soudce potrestal šest chlapců za šikanu ve Staňkově. Dvěma z nich už bylo více než patnáct, zbylí byli těsně pod hranicí trestní odpovědnosti.
Speciální zákon umožňuje, aby se před soud dostaly i děti pod patnáct let. Jen na Domažlicku letos stanulo před soudcem Švíglerem šestnáct dětí pod patnáct let za různé prohřešky - od krádeží přes výtržnictví nebo i ublížení na zdraví. Každým rokem případů mírně přibývá.
"Než začal platit současný zákon, byla situace složitější. Většina případů se řešila v civilním řízení a o nařízení ústavní výchovy. Dneska, byť to povědomí není tak široké, mám pocit, že už i děti vědí, že neplatí: Není mi patnáct let, jsem beztrestný," říká soudce Jan Švígler, který se těmito případy zabývá od roku 2004.
