"Bylo to pouhé tři roky poté, co byla první chlopeň nahrazena ve Spojených státech. Vzhledem k tehdejší politické situaci naši lékaři k této technologii neměli přístup. Umělou chlopeň, kterou při operaci použili, museli předtím kompletně navrhnout a vyrobit tady v Brně," upozornil Petr Němec, ředitel brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.
Chlopeň v srdci funguje jako ventil, který zabezpečuje, že krev proudí pouze jedním směrem. Mechanismus, který použil Navrátilův tým a specialisté ve Spojených státech, se lišil. Svůj účel však splnil na obou místech.
"Jako první operaci podstoupila devětatřicetiletá pacientka, u níž došlo v důsledku prodělané revmatické horečky k zúžení dvoucípé srdeční chlopně. V České republice dodnes žijí pacienti, kterým profesor Navrátil chlopeň implantoval. Jednomu z nich je 71 let a žije s umělou chlopní už dvaačtyřicet let," upozornil Němec.
Stovky operovaných...
Podobných operací jako Navrátilův tým před 45 lety uskuteční v brněnském kardiocentru několik stovek ročně. Podle typu obtíží si navíc mohou vybrat z mechanických umělých chlopní nebo chlopní biologických.
V roce 1963 však byla náhrada části srdce průkopnickou operací. Brno se tak vyhouplo po bok evropské kardiochirurgické špičky.
"Profesor Navrátil si připsal celou řadu prvenství. Vloni jsme například slavili výročí první operace v Československu s použitím mimotělního oběhu," doplnil Němec.
Na počest Jana Navrátila vznikl v Brně v roce 2007 Navrátilův den - mezinárodní setkání kardiochirurgů.
