Jako soudce z lidu se v padesátých letech podílel na odsouzení dvou lidí k smrti ve známém "babickém procesu".
Nová fakta vyplývají z dosud nepublikovaných archivních materiálů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, které poprvé zveřejnili v knize Mlynáři od Babic její autoři Luděk Navara a Miroslav Kasáček.
Leží tam od dob komunismu
Barša v roce 1952 poslal na oprátku mlynáře Jaroslava Melkuse a koláře Gustava Smetanu z Litohoře.
"Emanuel Barša na čestný hřbitov nepatří. Podílel se na smrti dvou lidí," tvrdí shodně Miroslav Kasáček i Luděk Navara, který je redaktorem MF DNES.
Stejný názor má i Konfederace politických vězňů. "Takový člověk tam nemá co dělat," uvedl na Baršovu adresu s popisným číslem 15 František Křivka z konfederace a dodal, že se možná kvůli tomu obrátí na brněnský magistrát.
Ten totiž hřbitovy spravuje. A také určuje, kdo bude na čestném pohřebišti ležet. Jenže Barša byl do hrobu v čestné sekci brněnského Ústředního hřbitova uložen ještě v dobách komunismu.
Po revoluci by to zřejmě neprošlo
"Je to více než dvacet let. Po revoluci by to pravděpodobně už neprošlo," sdělil ředitel správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula.
Pro vedení města Brna byla nová fakta z Baršovy minulosti překvapivá. "Budeme se tím určitě zabývat a prověříme to. Je to velmi vážná informace. Nemůžeme nechávat stíny pochybností na udělení čestných občanství města nebo čestných místech na hřbitovech lidem, kteří se možná podíleli na zločinech," uvedl náměstek primátora Martin Ander.
A dodal, že město shodou okolností nechalo před pár dny prověřit právě udělení čestných občanství. "Právě abychom neměli takové podobné kostlivce ve skříni. Ale u čestných míst na hřbitově nás to zatím nenapadlo," dodal náměstek.
Úřadníci informace z knížky Mlynáři od Babic podle Andera ověří. "Byl by to důvod k opatření, abychom zrušili statut čestného hrobu," prohlásil náměstek k Baršově minulosti. Detaily, zda by se hrob fyzicky přestěhoval nebo se stal jen řadovým hrobem, nechtěl Ander zatím sdělit.
Zapálený komunista Barša, který byl v babickém procesu soudcem z lidu, se později stal vedoucím tajemníkem městského výboru KSČ v Brně. O Baršovi se zmiňuje na svých internetových stránkách i brněnská KSČM. Nikoliv však jako o soudci, ale jako o "poctivém komunistovi a dobrém člověku".
Čtěte v MF DNES
Více se dozvíte v regionálních přílohách Brno a Jižní Morava.
