První on-line dotaz tedy zněl: Dobrý den, co si myslíte o domácích filtrech na vodovodní vodu, konkrétně o filtrech s aktivním uhlíkem, které snižují hladiny dusičnanů, pesticidů a dalších chemických látek včetně chloru? Vyplatí se je používat? Zlepší se kvalita vody?
odpovědi miroslava nováčka čtěte - zde |
"Domácí filtry plní roli tam, kde kvalita zdroje neodpovídá požadavkům a normám na pitnou vodu. Na síti, kterou je dodávána kvalitní voda, je používání takovýchto filtrů zcela zbytečné. Pro svoji dobrou funkci spotřebovávají poměrně velké množství vody určené k proplachům, což je následně ekonomicky znevýhodňuje," uvedl Nováček.
Mirek se s ředitelem vodáren podělil o svou zkušenost z USA. "Proč je cena za vodu tak vysoká? Za minulého režimu byla voda levná. Proč se platí za stočné? V USA jsem měl vodu v apartmánu zcela zdarma," napsal.
Cena vody obsahuje všechny náklady
"Cena vody v současné době je věcně regulovanou cenou za poskytovanou službu. Obsahuje všechny ekonomické náklady k její výrobě, distribuci, následné odvádění a čištění odpadních vod. Za minulého režimu jsme žili na úkor budoucnosti, spotřebovávali podstatu, a proto byla vodohospodářská infrastruktura po politických změnách v tak zanedbaném stavu. Současná generace bohužel musí zaplatit to, co předchozí generace spotřebovaly," odpověděl Nováček.
Nejen čtenářka podepsaná jako Doubravka se zeptala, zda brněnská voda odpovídá parametrům kojenecké. "Pojem kojenecká voda v sobě obsahuje i tu skutečnost, že je ji možné podávat kojencům bez předchozí jakékoliv tepelné úpravy. I když některé vrty v prameništi Březová kvalitu kojenecké vody vykazují, výsledná směs tato přísná kritéria nenaplňuje. Z tohoto důvodu je nutné po dobu, kterou doporučí pediatr, naši vodu převařovat," uvedl ředitel.
Být "Mokrý" je lepší...
Od Nováčka Alexeje, který řídí Teplárny Brno, ho prý lidé odlišují přezdívkou Mokrý. "Je to lepší než být Teplý," směje se. - čtěte Pokud dojde plyn, zachrání to oleje, tvrdí ředitel tepláren
Ve spotřebě vody se podle něho obyvatelé Brna poevropštili, spotřeba na hlavu během patnácti let klesla zhruba o třetinu. "Vodou za šedesát haléřů se tehdy plýtvalo lehčeji než dnes, kdy kubík stojí 56,60 koruny," vysvětluje.
V Brně a okolních vesnicích, které Brněnské vodárny obhospodařují, stojí voda z kohoutku méně než v jiných velkých městech. Ale kupodivu o něco více než v Praze.
"Mohou si to dovolit. Nová čistírna odpadních vod v hlavním městě byla dotovaná ze státního rozpočtu, zatímco my jsme pro Brno postavili čistírnu v hodnotě dvou miliard korun a nedostali jsme od státu ani korunu," konstatuje Nováček.
Sleduje, jak se podnik rozvíjí
Brněnské vodárny vede Nováček už patnáctým rokem a tvrdí, že ho na této práci baví úplně všechno.
"Mohu pozorovat, jakým způsobem je možné rozvíjet podnik v dříve zanedbávaném a podfinancovaném oboru v moderní firmu. Když jsem přišel do vedení podniku, tak z vodovodního potrubí do brněnského podzemí ročně unikalo 12,5 milionu kubíků vody. Podařilo se nám ztráty stáhnout na 5 milionů," líčí.
Vodovodní síť je ještě z jedné pětiny zastaralá a umí brněnským vodárnám zvlášť v zimních mrazech připravit těžké chvilky. "Voda se stala samozřejmostí. I když celý tým lidí dělá maximum proto, aby při poruše byla dodávka vody obnovena co nejdříve, tak to veřejnost nikdy dostatečně neocení," poznamenává.
Po absolvování brněnského VUT v oboru elektrotechnickém pracoval šestnáct roků pro Teplárny Brno. Kvůli politickému škraloupu v rodině začínal ve firmě ke konci 70. let jako pomocník topiče a vypracoval se až na pozici vedoucího základního závodu Špitálka. Podílel se na zprovoznění teplárny v Maloměřicích.
Přestože si své technické vzdělání počátkem devadesátých let doplnil manažerským kurzem a dokončil dvě postgraduální studia na technice, tvrdí, že škola života má pro něj podstatně větší význam.
