U Krajského soudu v Brně se začal zpovídat z vraždy, za kterou mu hrozí 10 až 15 let vězení.
Že by kamaráda, s nímž také společně pracoval jako pitevní laborant v brněnském Ústavu soudního lékařství, chtěl zabít, Soukup od začátku odmítá. Tvrdí, že šlo o nešťastnou náhodu. Ve své legálně držené pistoli ráže 45 měl totiž mít vystřelené nábojnice, do kterých znovu vrátil kulku, ale už ne prach.
Čtěte dále |
"Mělo to udělat jen cvak. Ne vystřelit. Zastřelit jsem ho nikdy nechtěl, byl jsem přesvědčený, že je tam slepý náboj," vysvětloval soudu se slzami v očích.
Na kamaráda, který prý klečel před Soukupovou manželkou a omlouval se jí za nevhodnou sms zprávu, zamířil, jen aby ho postrašil. Oba v té chvíli měli popito, Pololáník byl dokonce podle znalců těžce opilý.
"Prokop si klekl a začal říkat Otčenáš. Viděl jsem, že je to ženě nepříjemné. Tak jsem chtěl, aby toho nechal, chtěl jsem na sebe upoutat pozornost," vysvětloval střelec.
Pak vystřelil. Záchranáři kamaráda oživovali, ten ovšem zemřel.
V soudní síni tekly slzy
Hned několik lidí se v jednací síni Krajského soudu v Brně neubránilo slzám. Martin Soukup, šestatřicátník obžalovaný z vraždy, plakal už ve chvíli, kdy ho přivedla eskorta a on uviděl blízké.
Slzám se pak při jeho výpovědi neubránili ani jeho příbuzní, rodiče ani rodiče manželky.
Při výpovědi i po ní pak plakala také Soukupova manželka Josefa, která spolu s nejmladším synem Honzíkem byla při střelbě na Prokopa Pololáníka v kuchyni, kde se vše odehrálo.
"Moc jsem nevnímala, co se děje okolo, měla jsem strach, aby se Honzík neopařil o kávu, kterou jsem Prokopovi uvařila. Pak jsem zvedla hlavu a uviděla manžela, jak už drží pistoli. Ještě jsem stačila vykřiknout. Pak vystřelil. Viděla jsem na něm, že to nečekal," líčila událost z loňského 13. září.
To už se slzám neubránila ani soudní zapisovatelka.
Postřelenému už nepomohli
I když Soukupovi hned zavolali záchranáře a do Tavíkovic přiletěl i vrtulník, lékaři už postřelenému nedokázali pomoci. Po zásahu z pistole ráže 45 přímo do temene hlavy zemřel ještě týž den.
Podle soudního znalce neměl žádnou šanci přežít. "Výstřel vyšel z pistole velkého kalibru. Došlo k rozhmoždění mozku. Ani okamžitá lékařská pomoc by mu život nezachránila," ujistil soudní lékař Marek Vitovják z Olomouce, kterému policisté svěřili pitvu, protože Soukup i Pololáník pracovali na brněnské patologii.
Přesto u soudu vypovídali i spolupracovníci oběti a pachatele. Střelec totiž nosil legálně drženou zbraň do práce. A jak se ještě v den vraždy chlubil zbraní i náboji.
S pistolí se chlubil ten den
"Ještě než odjížděli, ukazoval mi vystřelené náboje, které si pak sám upravoval. Já mu říkal: Počkej, blbečku, jednou se přehmátneš a bude průser. On odpověděl: nejsu blbej," uvedl Oldřich Kounický. Pár hodin na to Soukup vraždil.
Velký podíl na tragédii měla sms zpráva, kterou společný známý omylem poslal na mobil Soukupovy ženy.
Soukup s Pololáníkem si u něho objednali kontakt na slečny, kterým říkali "lesby". Přijít měly za nimi do práce, do Ústavu soudního lékařství. Když se známý druhý den ptal, jak to dopadlo, zprávu poslal Josefě Soukupové. A duo vyrazilo vše vysvětlit.
Jenže po cestě z práce vypil každý několik piv. Soukup měl při střelbě v krvi asi jedno promile, Pololáník byl podle znalců těžce opilý, v krvi měl nejméně 2,8 promile.
Když na něho kamarád mířil, zřejmě vůbec nevnímal, co se děje. Střelec sáhl do batohu pro zbraň a nabil ji. "Měly tam být jen slepé náboje," opakoval Soukup.
Proces pokračuje ve středu.
