"Zámek je v havarijním stavu, jeho oprava už nesnese odklad," uvedl architekt a současně radní Martin Ondrouch.
Město uvolnilo ze svého rozpočtu na záchranné práce dvacet milionů korun a počítá s dalšími třiceti. Ty však zaplatí jen nejnutnější opravy.
Dělníci vyvážejí ze zámku nahromaděnou suť, těží také zeminu v prvním nadpodlaží, aby zdivo zbavili vlhka. "Potom budou odstraněny venkovní omítky a začnou práce na zajištění statiky," přiblížil rozsah prací Vít Pohanka, vedoucí oddělení investic na břeclavské radnici.
To vše se ale podle něj uskuteční až na základě takzvaného statigrafického průzkumu, který udělají památkáři. "Jedná se o restaurátorský průzkum. Ve vrstvách zdí mohou být ukryty například malby. Až odborníci sondy ukončí, doporučí další postup oprav," vysvětlil Pohanka.
Další využití památky je podle radních ještě otázkou jednání, záleží také na penězích.
"Jen na to, aby byla schopna provozu, bychom potřebovali odhadem 150 milionů," počítá Ondrouch. Zvenčí historická památka, uvnitř moderní výstavní prostory, kongresový sál i restaurace, taková je současná představa. Město se nebrání ani komerčnímu pronájmu.
V parku se bude tančit
Změny k lepšímu by se mohlo dočkat i okolí zámku. Park s udržovanou zelení by se mohl stát klidovou zónou uprostřed rušného města. "Ideová studie, kterou už máme zpracovanou, počítá i s vodními plochami, dětskými hřišti i s pódiem a taneční plochou," přiblížil tajemník Dalibor Neděla.
O výjimečnost prostředí by se pak postaral takzvaný park miniatur. Během krátké procházky by si návštěvníci prošli nejvýznamnější stavby Lednicko-valtického areálu. "Místní lidé i turisté by procházeli kolem zmenšenin staveb, jako je Reistna, Apollónův chrám nebo například Minaret," uvedl Neděla.
Aby se představa naplnila, budou Břeclavští potřebovat peníze. "Budeme se ucházet o dotace z evropských fondů," prozradil Ondrouch. V tuto chvíli se musejímístní patrioti spokojit alespoň s tím, že jim zámek nespadne. Práce na stabilizaci zdí mají skončit v dubnu.
