„Stavba tunelů postupuje podle časového harmonogramu. Ražba prvního tunelu je v polovině a toho druhého zhruba ve třetině,“ uvedl Doležal.
Stavbaři se podle něho už od května roku 2006, kdy silničáři se stavbou začali, potýkají s dílčími úspěchy i problémy. „Žádná vážná komplikace ale výstavbu výrazněji nenarušila,“ doplnil Doležal.
Jestliže všechno poběží podle plánu stejně jako dosud, Brňané budou moci novými tunely projíždět už za dva roky. „Celá stavba ale bude dokončená až v roce 2014, zahrnujeme-li ještě dobu, kdy se budou provádět terénní úpravy, rekultivace okolí, sázení zeleně a podobně,“ přiblížil Doležal.
Projekt by měl podle Doležala po svém dokončení výrazně snížit dopravní zatížení na území městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Stavba zahrnuje dva paralelní dvoupruhové tunely dlouhé přibližně 1,25 kilometru. Kromě nich tvoří významnou část městského okruhu i vybudování třípatrového systému mimoúrovňových křižovatek.
Kam s vytěženou hlínou?
Co udělají silničáři s obrovským množstvím zeminy, která zbude po ražení Dobrovského tunelů v Brně? Postaví z ní třeba motokrosovou dráhu. Právě takový nápad měla loni v létě firma TML International Corporation z Kobeřic u Brna.
Jenomže nápad navozit tuny hlíny na pole mezi jihomoravské Vážany nad Litavou a Nížkovice na Vyškovsku se každému nelíbil. Tamní obyvatelé totiž se záměrem nesouhlasí a začínají se bouřit.
„Nelíbí se nám, co se tu teď děje,“ uvedl vážanský starosta Josef Hloužek a má na mysli vršící se kopce hlíny za obcí.
Kvůli stavbě dráhy se ničí silnice
Dalším z důvodů jejich nespokojenosti je například ten, že nákladní auta, která na korbách přivážejí zeminu, velmi znečišťují hlavní silnici I54 i příjezdovou cestu k poli, kde bude dráha stát. Obě komunikace jsou zablácené a na některých místech rozbité.
„Požádali jsme dopravní inspektorát, aby posílil kontroly na silnicích a pokutoval řidiče nákladních vozidel, která silnice znečišťují,“ vysvětlila Dagmar Janebová, vedoucí odboru dopravy ve Slavkově u Brna, do jehož katastru stavba spadá.
Pokuty nepomohly, teď platí zákaz vjezdu
Přestože firma slíbila, že silnice vyčistí a opraví, ani takový krok lidem nestačí. Rozhodli se proto s rachotícími a špinavými vozy vypořádat po svém. Starosta z Nížkovic Pavel Plotěný například nechal už v pátek postavit k příjezdové cestě dopravní značku se zákazem vjezdu.
Náklaďáky tedy musely zvolit jinou trasu, jak se na stavbu dostat, a začaly projíždět přes Vážany. Bohužel ani tam neuspěly.
Starosta projíždějícím autům totiž zamezil cestu jednoduše. „Prozatím jsme uzavřeli brány místního JZD, kudy kamiony projíždějí,“ uvedl Hloužek.
„Se stavbou sportoviště jsme počítali, ale s čím jsme nepočítali, je takový rozsah navezené zeminy. Podle mě s tím nepočítal ani sám investor,“ dodal starosta.
Vážanští mají proto v těchto i v následujících čtrnácti dnech možnost vyjádřit svůj nesouhlas v petici, kterou přichystal vážanský obecní výbor pro životní prostředí. „Už máme 250 podpisů proti dráze i kamionům, které vozí hlínu,“ řekl Hloužek, který rozruch kolem celé stavby vnímá jako hlava obce nejvíce.
Ve Vážanech nad Litavou bydlí 665 lidí. Jestliže podpisů ještě přibude, chce starosta zakročit. Jak, to ale zatím neví.
Jak se v petici píše, lidé nesouhlasí například s tím, že zásahem stavebních strojů do tamní krajiny zmizela veškerá vegetace - louka, keře i stromy.
Obávají se také, že tuny hlíny investor nespotřebuje a obec se o zbytek pak bude muset postarat sama. Především ale mají obyvatelé strach o své zdraví, protože se domnívají, že zemina obsahuje nebezpečné látky.
Ať se starají o sebe, vzkázal lidem investor
Nikoho z firmy TML se MF DNES zastihnout nepodařilo. Jak však nedávno informoval Vyškovský deník, společnost veškeré body petice vyvrací.
„Dráhu rozhodně vybudujeme. Dodržujeme projekt. Lidé, kteří se proti stavbě staví, by se v první řadě měli starat o sebe. Do konce února jsem měl dodat úřadům doplňující dokumenty kvůli tomu, že do Vážan navážím víc hlíny, než by tam mělo být. To jsem už udělal a doufám, že budu mít klid,“ uvedl tehdy zástupce společnosti Tomáš Hrdinka.
Lidé podle něho nemusejí mít ani strach z hluku motorů. Firma totiž plánuje sportovní areál odhlučnit.
„Na hluk si zatím nikdo oficiálně nestěžoval. Nicméně z vlastní iniciativy vybudujeme protihlukový hliněný val. Vysázíme tam i stromy,“ řekl deníku Hrdinka.
Vzniklými problémy kolem dráhy by se nyní měl zabývat slavkovský stavební a dopravní úřad i úřad životního prostředí. Nikdo z úředníků však nebral telefony. Jak tedy nakonec o osudu motokrosové dráhy rozhodnou, není vůbec jisté.
Investor i starostové by si měli ortel vyslechnout pravděpodobně koncem března nebo v dubnu.
Pokud úředníci usoudí, že je vše v pořádku, mělo by být nové závodiště zahrnující dvě motokrosové dráhy, zázemí pro diváky, mechaniky i závodníky a parkoviště hotové už příští rok.
