Vedení věznice přistoupilo k modernizaci a změnám i na základě útěku vězňů Čebrady a Roztočila v roce 2005. Podle podle generálního ředitele vězeňské služby Luďka Kuly je už jiný vězeň nebude mít šanci následovat.
Vyjíždějící auta nově kontrolují snímače na odhalení tepu. Strážný podle velikosti auta připojí buď dva nebo čtyři snímače na vůz a během několika okamžiků přístroj zjistí, zda ve voze není ukrytý živý tvor.
"Zařízení odhalilo v plném popelářském autě živého potkana," podotkl Kula. Stejné zařízení za dva miliony korun mají k dispozici ještě v Mírově a ve Valdicích, tedy v nejpřísnějších věznicích.
Speciální zásahová jednotka borské věznice v neprůstřelných vestách dnes na nádvoří vězení také předvedla, jak se zachová, pokud by je při převážení nebezpečného vězně přepadli ozbrojenci.
"Hlavní je ochránit převáženého. Ukázka bude bez střelby, který by v případě ostrého zásahu byla, abychom zbytečně nejitřili atmosféru mezi vězni," hlásil dopředu Kula.
Vyšší zeď se žiletkovým drátem
Borská káznice dokončená v roce 1878 se dočkala i rekonstrukce zdi kolem celého areálu. Přestože v tomto vězení je přes tisíc vězňů, stará zeď byla ve špatném stavu a místy dosahovala výšky jen necelých tří metrů, přestože podle norem má být nejméně šest metrů vysoká.
Zeď je od konce loňského roku za téměř 36 milionů korun opravená a dostat se přes ni je podle odborníků téměř nemožné. "Má nový betonový věnec, nahoře jsou střešní tašky, abychom ji ochránili před zatékáním vody," popsal Kula.
Úplně nová je kovová konstrukce s žiletkovým drátem, která dosahuje až do sedmimetrové výšky. "Pokud by se ji někdo pokusil překonat, konstrukce se sklopí. Podobnou zeď se nedávno pokusil překonat vězeň na Sokolovsku. Když se s ním konstrukce sklopila, byl pak od žiletkového drátu pořezaný," popsal asi měsíc starý případ Kula.
Protože oprava vězeňské zdi v Plzni se uskutečnila za plného provozu káznice, strážní museli odsloužit při mimořádných ostrahách káznice přes čtyři tisíce hodin přesčasů.
"Vláda slíbila, že poskytne peníze na opravu zdi. Než předám úřad svému nástupci, přijel jsem se podívat, jak byl slib dodržen. O tom, jak práce pokračují, jsem měl přehled, vždyť kolem věznice jsem jezdil téměř každý den," prohlásil končící ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Pašování zabrání speciální křeslo
Šéf vězeňské služby Kula společně s pověřeným ředitelem plzeňské věznice Petrem Folkem předvedli také nové zařízení, které dokáže odhalit například mobilní telefon, který by se pokusil do vězení propašovat někdo v jakémkoli tělním otvoru. Tím odpadají důkladné fyzické prohlídky člověka.
Zařízení vypadá jako speciální křeslo. Člověk si do něj sedne a za několik sekund se červeně rozsvítí na displeji oblast lidského těla, na které je kovový předmět.
"Stojí zhruba tři sta tisíc korun a mělo by být v každé věznici. Kromě vězňů je to i rychlá a důkladná kontrola návštěv, jež do českých věznic chodí," podotkl Luděk Kula.
K nové technice pomohl útěk Čabrady a Roztočila
Vězni Čabrada s Roztočilem využili v listopadu 2005 toho, že papírové bloky, které ve vězení vyráběli, se přímo uvnitř káznice balili na paletu, pak naložili na náklaďák a odváželi ven. Kromě zrcátek ale služba na vězeňské bráně neměla šanci poznat, že jedna z palet je falešná, a místo papíru jsou v ní schovaní oba vězni.
"Protože věděli, že paleta se před naložením převáží, vzali si do ní ještě železo, aby měla správnou váhu," připomněl případ ještě nedávný šéf borské věznice Pavel Šefl. Ten k poslednímu březnu letošního roku ve funkci skončil kvůli zdravotním problémům.
Proč by se stejný útěk už vězňům nepovedl? Kromě toho, že dozorci odsouzené opakovaně přepočítávají před odjezdem auta s nákladem z věznice, jsou strážní na bráně vybaveni už zmíněným speciálním zařízením na zjišťování tepu.
