"Letos měli alergici déle klid, pylová sezona začala později než v jiných letech, zato teď propukla naplno," říká jeden z našich největších odborníků na alergie a imunitu Petr Panzner.
Co lidem dělá největší problémy?
Bříza. Pak vrba, topol a brzy to budou trávy, to je ostatně vůbec nejsilnější alergen.
Čím to vůbec je, že tolik lidí je alergických na pyl a každé jaro trpí?
Tak to bych taky rád věděl... Máme na to zatím jen různé teorie. Ale je téměř jisté, že k tomu člověk musí mít genetické dispozice, a pak záleží na řadě dalších faktorů, jestli se alergie spustí či ne.
Pořád se také diskutuje o vlivu životního prostředí, ale pořád ještě moc nevíme, i když alergie studujeme ze všech stran a ze všech dat. Statisticky vzato je tak například nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro výskyt alergie to, že má člověk coby mateřskou řeč angličtinu.
Prosím? Jak to spolu souvisí?
Má to svoji logiku: nejvíc alergií je v civilizovaných zemích. A to jsou především ty, kde je mateřštinou angličtina. Je to totiž civilizační nemoc. Na což existuje také řada teorií. Momentálně je nejpopulárnější "hygienická". Ta říká, že když se děti do určitého věku v dostatečné míře nesetkají se špínou a mikroby, tak imunitní systém není správně stimulován a pak v uvozovkách: roupama neví, co dělat, a začne alergicky reagovat na normální podněty.
Takže platí staré rčení: binec v bytě, zdravé dítě?
Zdá se, že něco na tom asi bude.
Do kolika let věku se může alergie spustit? Mají mít podezření na alergii i lidé, kteří jsou celý život bez potíží a najednou ve čtyřiceti začnou na jaře kýchat a smrkat?
Vyloučit se to nedá, alergická reakce se může spustit v každém věku.
Kolik je u nás vlastně lidí, kteří trpí alergiemi?
Na to existuje taky řada rozdílných čísel. V každém případě jsou to docela velká čísla. Obecně platí, že až třetina populace má sklon k alergickým reakcím, tedy má k tomu genetické dispozice.
A když se pak podíváme na jednotlivé nemoci, například na nejčastější alergickou rinitidu, což je právě to pylové kýchání a smrkání, tak jde o zhruba deset procent populace. Další častou chorobou je alergické astma, tím trpí pět procent lidí. Což převedeno na počet pacientů je opravdu hodně.
A kdy se letos na jaře mohou alergici těšit, že to nejhorší bude za nimi?
To nejhorší je naopak teprve čeká: sice tak do dvou týdnů skončí trápení pro ty, co jsou alergičtí na pyl břízovitých stromů, ale zároveň už rozkvétají trávy, a na ty reaguje vůbec největší počet lidí. A sezona trav potrvá až do června. Srpen a září je zase doba kvetení bylin, třeba pelyňku. Takže hodně záleží na tom, co konkrétnímu člověku vadí.
Takže každý desátý člověk si nemůže v létě jít jen tak lehnout na louku nebo přivonět ke květinám?
Bohužel, zhruba tak.
