"Musíme zvážit, jestli nám podzemní prostor nebude chybět z hlediska bezpečnosti. Počítalo se s ním v evakuačním plánu v případě havárie atomové elektrárny v Dukovanech," uvedl primátor Roman Onderka.
Pro příští jednání rady si primátor vyžádal podklady od odborů obrany a správy budov. Komerčnímu využití prostor se ale nebrání. "Uvítal bych, kdyby tam byly například výstavní prostory," dodal.
Nyní slouží podzemí pyrotechnikům
Kryty nejsou využívány už desítky let. Jediná používaná místnost v podzemí zatím slouží pracovníkům správy majetku města Brna. "Za pomoci policie tam převážíme podezřelé předměty, které lidé někde "zapomenou" podobně jako kufřík s výbušninami před rokem v nádražní úschovně. Pyrotechnici je pak v podzemí v klidu zlikvidují," vysvětlil Onderka.
O pronájem podzemních prostor už projevili zájem podnikatelé ze společnosti Echad. Chtěli by v nich provozovat Muzeum komunismu a volnočasové centrum. "Projekt Muzea komunismu by umožnil návštěvníkům vrátit se zpět v čase a zakusit období vlády jedné strany na vlastní kůži," uvedl Pavel Smilek.
Interaktivní expozice
Přitom by nevedlo návštěvníka kolem klasických vitrín, ale interaktivní expozicí. "V podobném stylu jako Muzeum holokaustu ve Washingtonu, kdy si člověk projde určitý životní příběh. Návštěvník dostane pas konkrétního člověka a bude procházet různými etapami komunismu, takže ho minulost zcela obklopí a vepíše se mu do srdce," řekl Smilek.
Provoz muzea, které zřejmě nebude ziskovým projektem, by mělo dotovat centrum volného času.
"Díky historické povaze celého krytu se chceme vyhnout typům zábavy, které jsou v současné době ‚moderní‘ a má je téměř každé relaxační centrum – bowlingu, squashi, vířivkám či herním automatům," popsal záměr podnikatelů Smilek.
Jejich projekt pod Špilberkem počítá s minigolfovými dráhami, netradičními stolními hrami rozšířenými do prostoru, dobrodružnými lanovými překážkami, prostorem pro menší děti s možností hlídání i místem pro posezení a občerstvení. Podnikatelé odhadují, že počáteční investice je vyjde na dva a půl milionu korun.
Podle tajemníka magistrátu Pavla Loutockého bude nájemce muset respektovat jednu podmínku. Velká radnice uvnitř krytu nepovolí žádné stavební úpravy. Nechce riskovat, že by byla ohrožena statika betonového masivu.
"Počítáme i s touto variantou, vše je zatím ve fázi příprav. Muzeum i centrum zábavy by mohlo vzniknout i za těchto podmínek," dodal Smilek.
Historie podzemí pod Špilberkem sahá až k počátku dvacátého století, kdy byly ve svahu vybudovány sklady nápojů firmy Šmíd a Löwy. Po druhé světové válce byly štoly adaptovány pro potřeby protileteckého krytu. Kryt pro 450 osob měl sloužit především zástupcům města a civilní obrany.
Ve třech souběžných štolách polokruhového průřezu o výšce zhruba čtyři metry je množství místností vestavěných do profilu. Nejdelší štola měří 120 metrů. Do krytu se vstupuje z Husovy ulice železobetonovými portály s protitlakovými a protiplynovými dveřmi.
Několik nouzových východů ústí pod hradbami Špilberku. Štoly jsou doplněny sítěmi, vzduchotechnikou, nouzovým generátorem a dalším příslušenstvím.
Dříve už proběhlo několik pokusů o využití podzemních prostor krytu. Měla v něm být vinárna nebo podzemní garáže, které město tolik potřebuje. Průčelí a vstupy do krytu jsou v péči památkářů a nelze je tak snadno upravit, na čemž tyto projekty ztroskotaly.
