Málokdo ale ví, že tomu tak dnes již není. Student filosofie Jan Votava si už v dětství oblíbil Zamilovaný hájek na pomezí Řečkovic a Králova Pole, kudy Ponávka protéká.
"Myslím, že každé místo je něčím zajímavé. Jsem zastánce levného cestování, netoužím po výletech do cizích zemí. Chci detailně poznat místa blízká a nacházet v nich to, co lidé přehlížejí," říká čtyřiadvacetiletý student.
Jan Votava se asi před měsícem rozhodl prozkoumat, jak to s Ponávkou vlastně je. Vzal baterku a s kamarádkou prolezli klecí v místě, kde potok za královopolským nádražím mizí pod zemí.
Čekala je tříkilometrová chodba vedoucí pod Lesnou a na jejím konci zajímavé zjištění – Ponávka neteče do Svratky, ale do Cacovického náhonu na Svitavě v Obřanech.
"Je tam děsná tma, ale nesmrdí to tam. Celou dobu musíte jít skrčení, chodník je vysoký jen asi metr a půl, ale je to docela komfort, voda teče vedle," směje se Jan, kterého nic neodradí.
Cesta se prý dá dobře dělit na úseky podle značek na zemi. "Začínají zhruba od třicítky, u ústí je jednička. Díky nim jsme krásně věděli, v jaké části asi jsme a mohli si dělat průběžně přestávky," vzpomíná průzkumník štoly.
Překvapení pod Lesnou
Sám už před vstupem prostudoval mapu, díky níž tušil, kudy Ponávka teče. Překvapily ho však potoky, které do říčky ve štole vtékají a také speciální stavby, které chodbu spojují s povrchem.
"Jsou tam dvě místa, kde vejdete do velké místnosti, v níž už se dá postavit. Jsou tam betonové schody, vyšli jsme po nich a čekalo nás překvapení," říká Jan Votava. Spatřil totiž, že stojí právě pod Lesnou. Při odbočce z Křižíkovy na Okružní v prudkém kopci nelze přehlédnout malou kruhovou stavbu, která je celá posprejovaná.
"Jezdím kolem každý den autobusem, ale nikdy jsem netušil, že je to vchod do štoly," vzpomíná Jan.
Stejný kruhový domek se nachází v Divišově čtvrti mezi zahrádkami. Jeden z potůčků, které stékají z Lesné směrem k městu, vtéká do štoly zajímavým systémem - právě nedaleko jedné z kruhových staveb.
"Je tam místo, kde když si člověk nedá pozor, může sjet asi dvacet metrů dolů. To je dost nebezpečné," upozorňuje student, který do díry málem spadl.
Je zjevné, že stavitelé této štoly, nazvané C1, usilovali v roce 1993 o co nejkratší spojení Ponávky s řekou v Obřanech. Chodba tak vede místy až třicet metrů pod povrchem. Směrem k ústí do Cacovického náhonu na Svitavě se potok dostává blíže k povrchu.
"Posledních padesát metrů už je to normální potok. Není tam ani mříž," popisuje Jan Votava a dodává, že konec trasy také nebyl jednoduchý. "Ocitnete se totiž na soukromém pozemku. Plot se nám přelézat nechtělo, tak jsme to museli vzít řekou," vzpomíná zvídavý student.
Jan Votava nedávno prozkoumal také další potoky, které ústí do Ponávky v Zamilovaném hájku a tečou pod povrchem. Zjistil, že řada pramenů má zcela změněný tok. "Prolezl jsem další rourou, vedoucí do Ponávky v Zamilovaném hájku. Zavedla mě až do Medlánek k supermarketu. Cestou jsem mohl hlavou nadzvedat poklopy kanálů. Potkal jsem i jednu krysu," směje se.
Aby později určil, kudy pod zemí procházel, vkládal do mřížek poklopů papírky. Na povrchu pak lehčeji poznal, kudy vedla jeho trasa.
Bezdomovci od Ponávky
Nezajímají ho však jen vodní toky, oblast má prozkoumanou i jinak. "Znám bezdomovce, co tu žijí, máme spolu docela kamarádský vztah. Taky chystám speciální sadu bodů pro novodobé hledače pokladů, kteří využívají GPS navigaci. Bude to jedna z nejbláznivějších tras, jaké jsou," slibuje si student.
Tím ovšem jeho plány nekončí. "Chystám se projít Ponávku od ústí až k prameni nad Vranovem. Bude to místy i docela humus, určitě budeme potřebovat holínky," plánuje.
Ačkoli byla štola C1 postavena v roce 1993, dodnes o ní příliš mnoho lidí neví. Na internetových stránkách, ve kterých nadšenci píší o Ponávce, tak popis historie potoka končí rokem 1899, kdy byl sveden pod město do Svitavského náhonu poblíž ulice Bechyňská.
Projekt Revitalizace Staré Ponávky, který se nyní rozbíhá, se zabývá právě původním korytem Ponávky, jímž dnes protéká Svitavský náhon. Takže to ve skutečnosti Ponávka není. Brňané o tom však příliš nevědí a nazývají tok ve zmíněném korytě Ponávkou dál.
Revitalizace PonávkyStránky věnované revitalizace Staré Ponávky v Brně |
Starou Ponávku čeká oprava. Zatím pouze na papířeSvitavský náhon, nazývaný někdy také Stará Ponávka, je nenápadná říčka protékající průmyslovými komplexy v centru města. Spojuje vody obou brněnských řek. Na kolemjdoucí může tento čtyřkilometrový tok dnes působit jako ošklivá stoka. To se má v budoucnu změnit.
Od září běží projekt magistrátu nazvaný Revitalizace Staré Ponávky. Ten usiluje o přeměnu nevzhledné stoky na živou tepnu v centru města. "Nyní vybíráme ateliér, který celý projekt vytvoří. Měl by být znám v srpnu tohoto roku," řekla Hana Bernardová z odboru územního plánování magistrátu, který se projektem zabývá. Už v průběhu tvorby návrhu chtějí zástupci magistrátu projednávat jednotlivé části a snažit se o to, aby se mohlo na některých místech začít co nejdříve stavět. "Počítáme, že první části by se mohly začít budovat v roce 2011," uvedla Bernardová a dodala, že výstupem projektu není stavba, ale pouze návrh úpravy celého území. Kdy se podaří projekt oživení Staré Ponávky uskutečnit, se však neodvážila odhadovat. "Nechceme ale, aby to byl jen další papírový sen, který poputuje do šuplíku," dodala Bernardová. Překážku však podle ní představují složité vlastnické vztahy. Městu a nebo státu totiž patří jen malá část z pozemků okolo náhonu. "Jsou to hlavně pozemky soukromníků. Městu patří samotné území vodního toku. Pro potřeby projektu budeme ale potřebovat i okolí," vysvětlila Hana Bernardová. K výkupu pozemků ale prý bude město přistupovat jen minimálně – hodlá se častěji s majiteli domluvit na spoluúčasti v projektu. "To území je dlouhé čtyři kilometry. Jen výkup parcel by byl nesmírně nákladný," shrnula Bernardová. Hlavním cílem revitalizace Staré Ponávky je propojení Svratky a Svitavy pro pěší. "Naší prioritou je taky cyklostezka. Chceme, aby lidé získali kvalitní a příjemnou trasu přímo v centru města," vysvětlila Bernardová. Ačkoli ještě není znám ateliér, který návrh obnovy vytvoří, již nyní jsou hotové studentské projekty, které mohou být inspirací. Často využívají staré a místy zchátralé průmyslové budovy pro nové účely.    Třeba projekt Kateřiny Coufalové z pražského ČVUT počítá s přestavbou starých textilních barvíren na plovárnu a městské lázně. "Obě tyto haly jsou zastřešeny unikátní konstrukcí skořepinových větracích komínů, které budou nově využity pro působivé osvětlení," uvádí se v návrhu s názvem Voda ve městě. Hana Bernardová zdůraznila, že se finální projekt bude zabývat hlavně veřejným prostranstvím. Na vypracování návrhu má odbor již nyní přislíbeno uhrazení 85 procent nákladů z dotací Evropské unie. (rys) |
