A to jen pokud se hospodářská situace už nezhorší. Vyplývá to z plnění státního rozpočtu za prvních šest měsíců roku 2009. Městský rozpočet je totiž závislý na tom, kolik stát vybere na daních.
Na takovou situaci nebyla připravená ani rozpočtová varianta, která vzešla z pesimistických kalkulací.
Letos nepostaví cyklostezky
"S poklesem jsme počítali, měli jsme proto rozpočet podhodnocený. Nebudeme kvůli tomu muset zastavovat žádné rozběhnuté investiční akce, protože, a v tomto případě musím říct bohudík, došlo k odsunutí některých investic z důvodů jiných, než je ekonomická krize," uvedl primátor Roman Onderka.
V rozpočtu se například počítá se 45 miliony korun na výstavbu cyklostezek v Brně. Jenže městu se letos nepodaří vykoupit všechny pozemky, proto se budování stezek pro kola odsouvá na příští rok.
"Na vilu Tugendhat je z rozpočtu alokováno více peněz, které nestihneme letos odčerpat, protože se odložilo výběrové řízení," podotkl Onderka. Stejně tak město letos nekoupí slatinská kasárna, která mu stát nabízí za výhodnou cenu.
Na druhou stranu, pokud se městu letos podaří najít kupce pro palác Jalta, spadne do městské kasy minimálně sto milionů korun navíc. Podobnou částku by město utržilo i za prodej hotelu Myslivna. "To je komplex věcí, které nám vytváří prostor, jak se s poklesem daní vyrovnat," dodal Onderka.
A bude hůř
Původně počítal rozpočet s poklesem vybraných daní kolem 130 milionů korun. Další propad způsobil zejména nečekaný pokles ekonomiky a některé změny legislativy. Jako například zrušení povinnosti hradit zálohy na daň pro podnikatele, které bylo součástí protikrizových opatření státu.
Zastupitelé už v květnu upravili rozpočet tak, že počítá se snížením vybraných daní o dalších tři sta milionů korun. "Výpadek je pokryt z volných zdrojů města z minulých let. Město je nyní připraveno na meziroční pokles daňových výnosů o asi 430 milionů korun," uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Peníze budou určitě chybět na radnicích městských částí, které už jich teď mají nedostatek. Minulá žádost starostů o přidání peněz na magistrátu neprošla.
"Jsem sám zvědav, jak si s tím město poradí. Chybí nám desítky milionů, na školy i na chodníky. Jejich úklid navíc od tohoto roku podle zákona zajišťuje městská část. Peníze jsme na to ale nedostali," uvedl starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka.
Podle analytika Davida Marka ze společnosti Patria Finance navíc ten největší propad teprve přijde. "V meziročním srovnání budou další dva kvartály ještě horší," uvedl.
A s vyššími daňovými výnosy podle něho není možné počítat ani příští rok. Nižší výkon českých podnikatelů se totiž kvůli zrušeným zálohám projeví zpětně.
Rozpočet bude tvrdý oříšek
Magistrát už teď ví, že sestavit rozpočet na příští rok bude boj. "Největší problém s rozpočtem budeme řešit až v příštím roce, kdy bude výpadek velmi silný. Šetřit budeme muset na provozních i kapitálových výdajích. Na co ale konkrétně peníze nebudou, to se teď říci nedá," uvedl primátor.
Město počítá s poklesem daňových příjmů o 900 milionů korun oproti roku 2008. Proto zvažuje, že si vezme úvěr od Evropské investiční banky.
"Ve vztahu ke zadluženosti města to ale potřebuje hlubokou analýzu. Přestože je krize, podařilo se nám letos zaplatit necelou miliardu dluhu a snížili jsme tak přímou zadluženost města o patnáct procent," upozornil Roman Onderka. Právě díky tomu si Brno udrželo rating na úrovni loňského roku.
Rating hodnotí ekonomickou schopnost města a riziko pro podnikání. Používá se při posuzování investičních transakcí i při výběru obchodních partnerů.
