Nejvíce pociťují následky změn klimatických podmínek pěstitelé hospodařící na lehkých propustných hlinitopísčitých půdách. V těch se voda neudrží. A pokud v rozhodujícím období nezaprší dlouhých šedesát dnů, jako tomu bylo letos, z úrody není nic.
Rozpálená zem pod vlivem vysokých denních i nočních teplot navíc není schopna případnou vláhu využít. "Srážky do pěti milimetrů jsou stoprocentně nevyužité, protože ještě nedopadnou na zem a už se odpařují zpátky. Deseticentimetrová vrstva ornice je přehřátá. Je to asi tak, jako když si doma vezmete hrnek vody a vylijete ho na rozpálenou plotnu," přiblížil Hlaváček.
Zemědělcům nezbude nic jiného než se přeorientovat na suchomilné odrůdy. "Očekávaný teplotní vzestup by měl vytvořit podmínky pro pěstování teplomilných kultur, například polorané odrůdy kukuřice na zrno nebo rané odrůdy révy vinné," uvádí se ve studii českého hydrometeorologického ústavu.
Ta však upozorňuje také na vážné nebezpečí takzvaného teplotního stresu rostlin, kterým budou při očekávaných extrémních teplotách trpět. Vyšší odpařování vody z půdy bez výraznějších srážek bude ve velké míře ohrožovat suchem především podstatné části střední a jižní Moravy. To by se mohlo negativně promítnout na výši výnosů v nejproduktivnějších zemědělských oblastech.
Odborníci předpokládají, že se rozšíří počet lokalit, které budou pro pěstování zemědělských plodin z ekonomického hlediska zcela nevhodné. Lépe na tom bude zřejmě například Vysočina s momentálně méně úrodnou půdou.
"Výše položené oblasti, kde je zemědělská výroba v současné době limitována nižší teplotou, by měly při změně klimatických podmínek získávat na produktivitě, protože nedostatek srážek se jich nejspíše nedotkne," praví se ve zprávě.
To ale není zdaleka poslední rána, která na jihomoravské farmáře čeká. Ruku v ruce se změnami počasí budou jejich plodiny pod tlakem velkého množství infekčních chorob, plísní, hmyzu a konkurenčnímu tlaku zvýšeného růstu plevelů.
To zvyšuje náklady na výrobu. V době, kdy hospodáři bojují s výpěstky z dovozu, je to zapeklitá situace. "Přestože většina zemědělských podniků šetří, kde se dá, utrží za zboží méně peněz, než jsou i tyto minimální výrobní náklady. Jediným rychlým řešením jsou pro nás dotace "na sucho" z takzvaného evropského programu LFA," míní ředitel břeclavské Agrární komory Ladislav Sečkář.
