"Dávky, které dostáváme od státu, pokrývají dvě třetiny nákladů. Dokrýt v době recese třetinu jen ze sponzorských příspěvků a z peněz od veřejnosti, kterých je stále méně, navíc, když dotace jsou nenárokové, je nemožné," řekla šéfka Fondu ohrožených dětí, pod který Klokánek spadá, Marie Vodičková.
Situace fondu je špatná v celé zemi, v brněnském Klokánku je podle Vodičkové ještě problematičtější než jinde. Od začátku roku ze zařízení kromě několika tet odešla také dětská lékařka, zdravotní sestra, v červenci najednou i psycholožka.
"To není klima pro děti, otáčí se to proti nim. Zaměstnanci, kteří berou třeba 14 600 korun hrubého měsíčně, ještě nedávno neměli ani červnovou výplatu a atmosféra podle toho vypadá," popsala jedna z bývalých zaměstnankyň brněnského Klokánku. Její jméno redakce zná, na přání ženy je neuvádí.
Není jediná, kdo popisuje neutěšenou situaci a finanční problémy. Kvůli nim někteří zaměstnanci odcházejí, často kvůli porušování svých práv ze dne na den.
"Na poradě jsme se dozvěděli, že by bylo dobré mít dostatečnou rezervu na kontě, aby to s námi tak necloumalo. Při nástupu nám to ale nikdo neřekl. Nakonec jsem z finančních důvodů musela odejít a spolu se mnou jen od začátku roku šlo dalších šest tet," tvrdí bývalá klokánkovská teta Ema Vlčková.
Děti
"Klokánek se stará o traumatizované děti, které mají samy dost problémů, ta situace se musí na péči projevit. Zvýšená fluktuace zaměstnanců je i v rozporu se základní ideou Fondu, stálou péčí dvou pracovnic o maximálně čtyři děti a vytvořením vřelého a přátelského prostředí pro ně," dodává Vlčková.
Vedoucí brněnské pobočky Zuzana Blažková však situaci tak černě nevidí. "Žádné krizové scénáře se u nás neodehrávají, vždy jedna výplata bývá ve skluzu, ale situace rozhodně nijak dramatická není. A hromadné odchody kvůli nedostatku peněz rozhodně vylučuji," uvedla.
Krizové popisy jsou podle ní dílem lidí, kteří chtějí zařízení poškodit. Zaměstnanci i lékaři podle Blažkové navíc neodcházejí jen kvůli penězům.
Odmítá také, že by se dětem nedostávala řádná péče a negativně se na nich odrážely problémy s nedostatkem peněz. "Pediatrička odešla kvůli jiným pracovním povinnostem, navíc za ni ihned nastoupil nový lékař, psycholožka měla čistě osobní důvody. A nová nastupuje příští pondělí," vysvětlila Blažková.
Vedení: Odchody nejsou kvůli peněz
Vedoucí brněnského Klokánku nesouhlasí ani s tím, že by kvůli opožděným výplatám a neexistujícímu systému vyplácení odměn a prémií ze zařízení hromadně odcházely klokánkovské tety, tedy pracovnice, které s dětmi bydlí v jednotlivých bytových jednotkách.
"Tety tady máme třeba z Frýdku-Místku, ze Šumperka a podobně. Často odcházejí, když si najdou práci blíž k domovu, nebo proto, že se stěhují za partnerem. Jedna teta třeba šla do našeho zařízení v Dolním Benešově," popisuje Blažková.
Podle bývalých zaměstnanců však drtivá většina končí právě kvůli finančním problémům. "Tetám, které s dětmi týden bydlí a týden mají volno, je v převážné většině kolem padesáti, bojí se o svá práva prát, mnohdy také zůstávají, protože mají obavy, že by jinou práci nenašly. Řekla bych, že vedení s tím operuje, na poradách zaznívá, že na pracovním úřadě jsou zástupy kandidátek, i to, že vše stojí na Praze a situace se stejně změnit nedá," tvrdí Vlčková.
"Mrzí mě to, tu práci jsme měly všechny, co jsme ji dělaly, opravdu rády. Jenže i když máte ráda děti, musíte platit nájem a z něčeho žít," dodává další z jejích kolegyň.
Podle některých je problém navíc v tom, že Klokánky mají společný účet. I kdyby se pro brněnské zařízení našly finance, v centru je mohou přerozdělit jinam.
Někdejší zaměstnanci kritizují i to, že v situaci, kdy nejsou peníze na provoz a platy, Fond platí třeba leasing na auta nebo si drží vlastní hotel.
"Nová auta jsme dostali darem a leasing se platí jen za některá starší, ale potřebná. Když u nás někdo nechce pracovat, nedržíme jej. Už jsme ale měli i případy, kdy k nám někdo nastoupil a už počítal s tím, že výplata nepřijde včas a díky odstupnému pak dostane za jeden měsíc hned čtyři platy," dodává Vodičková.
