"Z dobových materiálů jsme se například dozvěděli, že při posledních zdejších lidových misiích v roce 1935 přišlo ke zpovědím tři a půl tisíce lidí. Nyní jich bylo na čtyři sta. A že kostely byly plné, i když se misie konaly v lednu a lidé na mše museli putovat pěšky a v mrazu i ze vzdálenějších míst," říká slavkovský děkan Milan Vavro.
Lidové misie, které probíhaly takřka celý týden, by děkanství samo nezvládlo, a tak jim přijeli pomoci další kněží a jáhnové z jiných farností. Denně se totiž ve městě i v Heršpicích, Němčanech a v Hodějicích konalo na jedenáct mší.
Kněží také žehnali zdejším domům. "Nabídli jsme to obyvatelům tři a půl tisíce domů a tuto nabídku přijalo devět set z nich," dodal.
Kříž požehnaný papežem měl být původně na náměstí
Kříž, který požehnal Svatý otec, chtělo slavkovské děkanství nejprve vztyčit na náměstí, ale památkáři mu to nedovolili s odůvodněním, že by bránil výhledu na zámek.
"Vybírali jsme pak i další místa, uvažovali jsme například i o parku nebo ho chtěli dát k zadní straně kostela, ale nakonec se ukázalo, že bude nejlepší ho umístit naproti faře," uvedl Milan Vavro.
Dubový kříž, který váží tři sta kilogramů, vytvořil sochař Vladimír Matoušek z Brna. Má být památkou na letošní misie a je na něm uvedený letopočet 1935, kdy se ve Slavkově konaly ty poslední.
Slavkovský farní úřad si nechal od papeže požehnat i základní kámen křížové cesty, která bude mít čtrnáct zastavení a povede na kopec nad městem ke kapli svatého Urbana.
"Její scénář je již hotový a podle něj by každé zastavení mělo připomenout nějaké bolavé místo současné Evropy. Její ekonomické problémy, že její obyvatelé stárnou, jak se chová k chudým zemím a mimo jiné i rodiny, které mají stále méně dětí. I kvůli tomu Evropa postupně vymírá a stěhují se do ní stále více jiné národy, které mají jiná náboženství," popsal Milan Vavro.
Kdy bude křížová cesta hotová, záleží podle něj na tom, jak brzy se na ni děkanství podaří získat finanční prostředky.
