Kromě "padáka" pro čtyři stovky lidí to znamená i konec jednoho z dlouhých příběhů brněnské strojírenské historie.
"Byl to jeden z nejstarších strojírenských podniků v Brně, proto se také nazval První brněnská strojírenská společnost. Pokud ten areál nikdo nekoupí a nebude pokračovat ve výrobě, zase odejde jeden z historických podniků," připomněla brněnská historička Milena Flodrová i další zmizelé strojírenské podniky z Brna, například zkrachovalou brněnskou Zbrojovku nebo z hlubší historie firmu Wannieck.
Hrozba uzavření brněnského Alstomu přišla letos v říjnu a pro lidi v podniku byla bleskem z čistého nebe. "Ještě před půl rokem jsme nabírali nové lidi," divil se tenkrát jeden ze zaměstnanců.
Měsíc se nedělo nic, až začali lidé hrozit stávkou, pokud jim management bude dál tajit, jak se věci mají. A minulý pátek přišla z Paříže špatná zpráva. Sekce výroby kotlů, kde pracuje 400 lidí, v Brně končí.
Tím se ale dusno v Alstomu nerozptýlilo. Zaměstnanci podepsali petici, že půjdou do stávky v boji za královské odstupné čtyřiadvaceti platů. Podle odborářů je jich až sedmdesát procent.
V pondělí i v úterý měl celý Alstom dovolenou, v podniku vládlo ticho. Až do dnešního dne.
Ve dvě hodiny odpoledne totiž předstoupí před brněnské zaměstnance francouzské vedení firmy. A čekají je tvrdá jednání a mnoho otázek.
Chtějí až 30 platů. A "páky" mají
Co budete dělat s areálem továrny na Olomoucké? Kdy začnou lidi odcházet? A hlavně: Jak vysoké odstupné dostanou? Odpovědi na tyto otázky by si už měli připravovat šéfové Alstomu z Francie.
Dnes po druhé hodině totiž předstoupí v Brně před své zaměstnance, kterým v pátek vzkázali, že Alstom kvůli nedostatku zakázek v Brně ukončí výrobu kotlů. Zaměstnanci se chystají za své zájmy tvrdě bojovat.
"Kolegové za mnou chodili a nabízeli plnou podporu. Kdyby se stávkovalo, můžu se spolehnout, že udělají cokoliv, aby se docílilo většího odstupného," přiblížil Marcel Zámečník z divize výroby kotlů atmosféru, která ve firmě zavládla po pátečních zprávách z Paříže.
Aby měl podporu lidí "černou na bílém", vznikla i petice. "Zbraně máme. Stávková pohotovost nebo blokování odvozu výrobků. Zjišťovali jsme peticí, jakou máme podporu u lidí a je to asi sedmdesát procent," řekl šéf odborářů v Alstomu Jaromír Machala s tím, že petici předá vedení dnes.
Už minulý týden odboráři spekulovali, jestli se zrušením výroby v Brně nezachraňují pracovní místa ve Francii. "To by pak byla politická věc. Určitě se na to budeme ptát," dodal Machala.
Kromě analýzy změn v celém strojírenském koncernu Alstom požadují odboráři odstupné ve výši 24 platů. A ještě o pět platů vyšší pro lidi před důchodem a o šest pro ty, kteří mají navíc kvůli práci zdravotní problémy. To je pro Česko nadstandardní vypořádání.
Například nejzasloužilejší pracovníci, kteří musí odejít z výroby léků v brněnském podniku Pliva-Lachema, dostali necelých sedmnáct měsíčních platů.
Vedení Alstomu nechce zatím naznačit, jak bude na požadavky reagovat. "Nebudeme vydávat žádné další informace do středečního jednání. To bude první krok v řešení nastalé situace," uvedl mluvčí Alstomu Jiří Filip.
V brněnském závodě má zůstat jen servis pro Česko a Slovensko. To je asi 250 pracovních míst. Ani tato místa však nejsou jistá. "Jeden den se řekne něco a druhý den něco úplně jiného," uvedla jedna žena z obchodního oddělení.
Kotle z Brna úplně nezmizí
I kdyby od Alstomu nikdo výrobu kotlů na Olomoucké nekoupil, toto strojírenské odvětví z Brna úplně nezmizí. Po dlouhé době se k ní totiž opět vrací společnost Královopolská.
"Podepsali jsme smlouvu na dodávku čtrnácti kotlů do Ruska. S výrobou začneme v únoru," uvedl ředitel nákupu společnosti Pavel Zábrana.
