Právní stát musí respektovat morální pravidla, uvedla on-line děkanka práv

Mezi děkany fakult Masarykovy univerzity v Brně je Naděžda Rozehnalová jedinou ženou. V čele té právnické stojí od roku 2007. Zajímá se o mezinárodní právo, ráda relaxuje na cestách a zamilovala si Blízký a Střední východ. K úspěchům řadí fakt, že na fakultu jezdí hodně zahraničních lektorů.

Děkanka brněnské právnické fakulty Naděžda Rozehnalová byla hostem on-line iDNES.cz | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Jedno velké téma se při on-line s děkankou brněnských práv nabízelo samo: skandál na právech v Plzni. "Bylo by něco takového možné i v Brně?" zeptala se Rozehnalové čtenářka podepsaná jako Simona.

"Ne." odpověděla rozhodně děkanka. "Ani pokud jde o údajné nepořádky ve studijní dokumentaci, ani pokud jde o vysoce pravděpodobný klientelismus. A už vůbec ne pokud jde o přestupy z programů Právní specializace do programu Právo a právní vědy," naznačil host iDNES.cz.

on-line s naděždou rozehnalovou

Odpovědi děkanky právnické fakulty čtěte - ZDE

Na úroveň absolventů jednotlivých právnických fakult se ptal čtenář podepsaný zkratku J. K. "Úroveň absolventů je nezměřitelná veličina. To může hodnotit v konkrétním případě jen praxe sama, i když fakulta má nesporně vliv na formování profilu absolventa," naznačila děkanka.

Co je podle vás nejdůležitější pro to, aby tento stát se mohl nazývat právním, ptal se čtenář se zkratkou M. P. "Kvalitní právo a jeho realizace. A také - a to je možná ještě významnější - respektování morálních pravidel. Tam vidím základní problém," uvedla Rozehnalová.

Dvojí zrušení práv

Kdyby provoz právnické fakulty nebyl dvakrát přerušen, mohla letos slavit devadesátku. Byla založena v roce 1919 a je jednou ze čtveřice zakládajících fakult Masarykovy univerzity. Jenže více než čtvrt století vůbec neexistovala.

Poprvé se tak stalo v roce 1939, kdy budovu fakulty obsadilo gestapo. Podle ředitele univerzitního archivu Jiřího Pulce vyhovovala německé tajné policii především osamocená a strategicky výhodná poloha budovy. V blízkosti se také nacházel koncentrační tábor Pod Kaštany a Kounicovy koleje, kde za války bývalo vězení.

Noví studenti nastoupili ke studiu až po válce, v roce 1945. Ale ne na dlouho. Po roce 1948 se na právech hromadně propouštělo, jak mezi studenty, tak i profesory. Ti byli nezřídka vystaveni politickým represím.

"Na právnické fakultě byl prakticky zničen profesorský sbor," míní Pulec. V červnu roku 1950 byla nepohodlná fakulta vládním nařízením zrušena. Ve své historii podruhé a tentokrát na dlouhých devatenáct let. První skupina studentů začala studovat teprve v roce 1969.

Největší sláva

Největší slávu zažila fakulta v meziválečném období. V té době je její dobrá pověst neodmyslitelně spojena s osobou děkana Františka Weyra, jednoho ze zakladatelů mezinárodně proslulé normativní právní teorie. Ta se někdy také nazývá "brněnská".

Zajímavá je i historie samotné budovy v parku na ulici Veveří. Je to jediná stavba, která připomíná smělé plány na vybudování univerzitního městečka na Kraví Hoře. Náčrty architektů bohužel přerušila začínající hospodářská krize. Budovu v padesátých letech vládní nařízení přisoudilo Vojenské akademii, která zde sídlila až do roku 1990.

V devadesátých letech, kdy se studenti i pedagogové přesunuli z budovy na Zelném trhu zpět na Veveří, začal nebývalý zájem o studium práv, který trvá dodnes.

Hlavní město justice

Brno je hlavním městem české justice. Kromě Ústavního soudu zde má své sídlo i Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud. Studenti tak mají možnost navštěvovat přednášky nejvýznamnějších osobností českého soudnictví.

Mohou se přihlásit ke studiu mnoha oborů – například právo a mezinárodní obchod, veřejná správa nebo právo a podnikání. Z doktorských oborů je to třeba mezinárodní a evropské právo.