Bývalá starostka si oddechla. "Doufala jsem, že to skončí takhle. Beru to jako opožděnou mikulášskou nadílku a předčasný, ten úplně největší dárek na Vánoce," uvedla Dagmar Hrubá bezprostředně po verdiktu soudu. - o verdiktu soudu čtěte více zde
Čekala jste, že soud dopadne takhle?
Musím říci, že jsem v to celou dobu doufala. Šla jsem do toho s tím, že jsem se ničím, co bylo v žalobě uvedeno, neprovinila.
Byl nějaký okamžik, kdy jste se obávala, že by vše mohlo skončit odsuzujícím rozsudkem?
Ne, nebyl. Asi je to tím, že věřím ve spravedlnost. Doufala jsem a nevěřila, že to skončí jinak.
Jak si tedy vysvětlujete, že vyšetřování skončilo obžalobou a soudem?
Myslím, že je to souhrn řady okolností. Že to u soudu trvalo takovou dobu, bylo podle mého názoru dáno tím, že se předseda senátu snažil vyvrátit všechna tvrzení obžaloby a bral to velmi důkladně.
Má podle vás tato kauza politické zákulisí?
Dalo by se říci, že nádech zpolitizování celé záležitosti tam byl. Ten pocit měla i řada dalších lidí, nejen z mého politické spektra, i nestraníci. Ale samozřejmě pro to nemám v rukou konkrétní důkazy.
Jednání před soudem trvalo skoro rok. To asi nebylo moc příjemné.
To je pravda. Vše začalo už v lednu. Pro mě to byla úplně nová zkušenost, nikdy jsem se k soudnímu projednávání nedostala. I když myslím, že jsem jí mohla být ušetřena a nebylo to podle mého názoru nutné. Dalo mi to hodně. Třeba v tom, že jsem poznala řadu zajímavých lidí.
Nemrzí vás teď, že jste se vzdala funkce starostky?
Odešla jsem sama, aby nikdo neřekl, že svou funkci zneužívám. Pro mě je to ale teď už jiná kapitola. Můj nástupce se osvědčil, věkově jsem stejně na tom byla tak, že bych dříve či později bývala odešla. I když je pravda, že jsem chtěla odejít trošičku jinak.
Takže o návratu do funkce starostky už neuvažujete?
Ne. Jsem řadový člen zastupitelstva, mám svou práci v komisích i prostor na moje hobby, což je oddávat snoubence. To mě baví.
Žádné politické ambice tedy opravdu nemáte?
Nejbližší budoucnost je limitovaná volbami, že bych byla znovu starostkou, to si nedovedu představit. Ráda ale budu dělat podporu komukoliv, kdo tam bude.
Jak se díváte na to, že pozemek na Kraví Hoře stále stojí ladem?
V Masarykově čtvrti bydlím od malička, na ulici mě potkávají i neznámí lidé a popisují mi, jak je mrzí, že tam ten dům nestojí a že už podepsali i petici. Je to škoda.
Nebojíte se, že se státní zástupce odvolá a kauza se dál potáhne?
Proti tomu nemůžu vůbec nic udělat. Po dnešním výroku ale nemám strach, věřím ve spravedlnost.
Kauza WilsonV roce 2003 ministerstvo vnitra bezúplatně převedlo Brnu pozemky bývalých kasáren na Kraví Hoře pod podmínkou, že je město 10 let nevyužije ke komerčním účelům. |
