Zatímco ještě v únoru se 43 procent lidí bálo, že může hospodářský útlum vést k válce, v prosinci z toho měla strach jen necelá čtvrtina Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus, kterou má MF DNES k dispozici. Její tazatelé mluvili několikrát v průběhu roku přibližně s tisíci ženami i muži různého věku a z celé země.
Nejvíc se dopadů krize bojí lidé z chudších regionů a ti, kteří berou podprůměrný nebo průměrný plat. "Pokud jde navíc o rodinu s dětmi, obavy ještě stoupají," popsal analytik agentury Focus Martin Zaplatílek.
Strachu z krize pomalu ubývá. Jejího dopadu se v prosinci podle výsledků výzkumu bála přesně polovina lidí. V březnu, kdy vrcholila první vlna propouštění, takový strach připustilo 58 procent lidí.
Lidé se báli vypuknutí války. A přišli o práci
Jenže šlo spíš o strach z neznámého. Války se tehdy bálo paradoxně jen o deset procent méně lidí než ztráty zaměstnání. Dnes se války nebojí ani polovina těch, kteří se třesou o svoji práci.
Ztráta zaměstnání je ostatně jedním z mála strašáků, které jsou stále silnější. V únoru se o práci bálo 53 procent dotázaných. V prosinci jich bylo 61 procent. "Větší strach mají zaměstnanci, méně se o práci bojí živnostníci," upřesnil Zaplatílek.
Psycholožka Marcela Šindelářová-Langová to přisuzuje tomu, že se lidé začali víc starat o sebe a méně o globální dění. "Člověk má tendenci se víc zabývat tím, co může ovlivnit. Proto ho víc trápí nebezpečí, že přijde o práci, než hrozba války, kterou neovlivní," nastínila.
Podle ekonomů nezaměstnanost neporoste zdaleka tak rychle jako loni. "To nejhorší máme za sebou, ale nejsme na konci," odhadl vývoj počtu lidí bez práce analytik Patria Finance David Marek.
Lidí bez práce podle jeho odhadu bude přibývat zřejmě jen do února. Podle Zaplatílka je rostoucí strach Čechů z propouštění spíš otázkou jejich "prozření". "Dokážou dnes mnohem lépe odhadnout riziko, že k propouštění dojde," míní.
Z výzkumu zároveň vyplynulo, že lidé dál šetří, přestože krize podle ekonomů začíná pomalu odeznívat. Například počet těch, kteří se začali místo na značku výrobku dívat na cenu, se v prosinci přehoupl přes třetinu. Ještě v září se k šetření přiznalo jen asi čtvrtina všech lidí, kteří výzkumníkům odpovídali. A ušetřit se stále víc snaží i na energiích.
Kdy podle Čechů krize skončí? Ve srovnání se zářijovým průzkumem se z lidí začínají stávat optimisté. Téměř každý pátý si myslí, že do půl roku je po krizi. A víc než polovina lidí jí nedává šanci déle než do poloviny roku 2011.
Dluhy trápí víc lidí, víc jich chce vzít druhou práci
Pro část respondentů to bude velmi těžké období. Stále víc jich totiž začalo připouštět, že se dostávají do finančních problémů.
Zejména roste počet těch, kteří se bojí, že budou muset ke svému stálému zaměstnání přibrat ještě "bokovku", aby rodinu uživili.
A výrazně přibylo také lidí, kteří přiznávají problémy se splácením dluhů. Zatímco v srpnu přibližně třicet lidí z tisíce dotázaných připustilo, že muselo omezit nebo přestat splácet úvěry a půjčky, o měsíc později jich bylo o deset víc.
A v prosinci už problémy se splácením přiznával každý dvacátý respondent, tedy asi padesát lidí z tisíce.
Tomu odpovídá i statistika takzvaných osobních bankrotů. Poslední měsíc roku 2009 soud o oddlužení požádalo rekordní množství lidí.
Podle registru Cribis.cz evidovaly soudy za prosinec poprvé v historii víc než pět set žádostí o oddlužení. A za celý rok 2009 se počet osobních bankrotů víc než ztrojnásobil. "Pro rok 2010 lze očekávat další zvyšování bankrotů, a to opět zejména osobních," podotkla analytička registru Věra Kameníčková.
