Nezaměstnanost v Brně poroste zřejmě až do jara

Méně práce pro stále větší počet lidí. Tak to vypadá v Brně i na celé jižní Moravě. Nezaměstnanost na Brněnsku dosáhla 8,2 procenta, v kraji dokonce 10,6 procenta. Podle ministerstva práce a sociálních věcí jen v prosinci práci hledalo o 5 400 lidí víc než v listopadu. Důvodem je krize.

Nezaměstnaný muž hledá volné místo na Úřadu práce. Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Za nárůst v Brně může hlavně hromadné propouštění z firem, jako je Lachema. To se projeví i v lednu," uvedla mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Ondráková. V prvním měsíci roku očekává novou vlnu lidí žádajících o práci.

Přesto dodala, že Brno je na tom s nezaměstnaností z celého kraje nejlépe. "Na jižní Moravě nabízíme okolo tří tisíc pracovních míst, z toho v Brně asi polovinu, takže je na tom ještě docela dobře," řekla Ondráková.

I tak je ale propad počtu pracovních příležitostí obrovský. Před začátkem krize bylo podle mluvčí úřadu práce běžné, že v kraji bylo okolo osmi tisíc volných míst měsíčně. Zlepšení navíc neočekává dříve než na jaře.

Nyní zaměstnání v Jihomoravském kraji nemá více než 65 tisíc lidí. Právě kvůli firmám jsou mezi nimi ti, kteří dosud stálou práci měli.

"Naopak v sociálně vyloučených lokalitách, jako je okolí Cejlu, se nezaměstnanost výrazně nemění. Tam byly problémy už předtím," doplnil mluvčí Brna-středu Roman Burián.

Univerzitu vyměnil za truhlářství

Jan Cingel je bez práce od září loňského roku. Je jedním z tisíců nezaměstnaných v Jihomoravském kraji, kteří marně čekají na vhodnou příležitost. Šestadvacetiletý muž se rozhodl, že dál čekat nechce, a přihlásil se na rekvalifikační kurz. Chce být truhlářem. Původně však směřoval úplně jiným směrem.

"Na Masarykově univerzitě v Brně jsem studoval nejprve makedonistiku a kroatistiku a poté sociální antropologii a environmentalistiku," vyjmenovává Cingel. Ani jeden z oborů však podle něj neměl velké uplatnění. Po třech letech se rozhodl se studiem skončit.

"Předloni v listopadu jsem poprvé přišel na pracák. Práci jsem sehnal až v dubnu," popisuje poslední dva roky svého života. Když obcházel firmy, potýkal se s nedostatečnou kvalifikací. Bez titulu nemohl pracovat ani v oborech, které předtím studoval.

"Mezi nabídkami nebylo nic, co bych chtěl dělat. Kancelářská práce vůbec není pro mě. Problém navíc je i to, že nemám řidičák, který zaměstnavatelé často vyžadují," vysvětluje mladý muž.

Nakonec si našel práci jako zahradník. Dlouho však nevydržel. Ze zaměstnání ho vyhodili.

Od září se znovu ocitl na pracovním úřadě. Kvůli krizi bylo nabídek málo, a tak se rozhodl pro rekvalifikaci. "Truhlářství jsem si vybral, protože si myslím, že mě to bude bavit. Brněnský pracovní úřad tento kurz nabízí, tak jsem si řekl, proč ne," popisuje Cingel.

Je mu jasné, že ani po absolvování rekvalifikačního kurzu nebude hledat práci snadno. Přesto cítí ve svém okolí podporu. "Určitě to bude lepší, než mít ukončené pouze gymnázium," dodává Jan Cingel.

Mluvčí brněnského pracovního úřadu Ivana Ondráková potvrzuje, že o rekvalifikační kurzy je v době rostoucí nezaměstnanosti velký zájem. "Pro mnoho lidí je to skutečně jediná šance, jak si najít práci," říká Ondráková. Zájemci si tak doplňují vzdělání, nebo se dokonce učí, stejně jako Cingel, pracovat v úplně jiné branži.

Podle Ondrákové pracovní úřad nabízí rekvalifikace hlavně v odvětvích, o která mají zaměstnavatelé zájem. "Nejčastěji získají práci absolventi kurzů informačních technologií," uvedla mluvčí. Jak dodala, nejméně problémů s hledáním práce mají absolventi vysokých škol. Nejtěžší je to naopak pro vyučené a lidi se základním vzděláním.