Brněnská katedrála je podle psychotronika a někdejšího projektanta úpraven vody Pavla Kozáka zase nadprůměrné místo, které sloužilo v minulosti jako sakrální prostor různým kulturám.
A kde se tajemná místa na jižní Moravě nacházejí nejčastěji? Pokud pomineme události a velké posvátné megality, nacházejí se tam, kde to umožňují geologické podmínky.
"Mohou to být rozhraní mezi různými typy hornin, místa na geologických zlomech, vývěry podzemních vod. Na povrchu nejsou žádné všeobecně platné podmínky jejich vzniku," vysvětluje Kozák, který je spoluautorem Mapy tajemných míst v Brně a okolí.
tajemná místaBrno, kostel svatého Jakuba Před presbytářem je průměrný silový bod, pozůstatek keltské svatyně. |
V místech se silnou zemskou energií se podle vydavatele mapy Marcela Goetze lidé usazovali před mnoha tisíci lety. Zcela logicky má tedy největší počet kladných energetických míst Praha. Podobné body popisuje ve své knize Energie krajiny právě inženýr Pavel Kozák.
Zpět do života
Kdo najde silné energetické místo, má podle odborníků příjemný pocit tepla a úlevy. "Celý rok 2007 jsem byl nemocný, včetně dvaceti čtyř dnů na anesteticko-resuscitačním oddělení s desetiprocentní nadějí na vrácení do života," vzpomíná Goetz.
Vydávání map s tajemnými místy ho, jak tvrdí, vrátilo z kómatu do pracovní činnosti. "A přitom odejít do klidu v tomto stavu je velmi jednoduché, setkal jsem se s otcem, který zemřel v roce l969. Přirovnal bych to k popisování Jacka Londona v knize Tulák po hvězdách. V nemocnici jsem byl připoután za ruce i nohy mnoho dní," vrací se Goetz k hraniční zkušenosti, po níž se vrhl na propagování tajemných míst v naší vlasti.
Kozáka prý k podobnému zájmu přivedlo zase neuspokojení z vědeckého či náboženského vysvětlení povahy světa.
Jihomoravská mapa s tajemnými místy nabízí jedenapadesát zastávek. To však není konečné číslo a podle autorů bude v nadcházejících letech aktualizováno.
"Mám rád všechna. Nejúžasnější pro mne jsou ale křtinský kostel, pozůstatky klášterního kostela v Dolních Kounicích a Komínecké skály ve Chřibech. Je tomu tak pro jejich sílu a význam pro dnešní dobu, naši krajinu a duchovní vývoj nynějších lidí," svěřuje se Kozák.
Na šťouravou otázku, zda ho lidé nepodezřívají z obchodování s lacinou duchařinou, klidně odpoví. "Pracuji především pro lidi, kteří se vydávají duchovní cestou. Píši o místech, jejichž povahu si může každý citlivý člověk ověřit. K utvoření názoru na tyto věci je nezbytná vlastní zkušenost, víra či nevíra je nedostačující," tvrdí.
Brno a Olomouc
Na území Velkého Brna zakreslili kupříkladu na dvě desítky podobných ohnisek. Vévodí jim starobylá katedrála. S Brnem je srovnatelná co do počtu třeba Olomouc, připočteme-li Svatý Kopeček.
Osobní zkušenost s tajemným místem je podle Kozáka běžnými slovy nepopsatelná. "Většinou jsou to pocity tělesné i mentální, někdy až mystické." Rozlišuje je podle intenzity zážitku. Nejsilnější vjemy prý zažil v anglickém Tintagelu, na waleském ostrově Anglesey či u jihočeského Božího kamene.
"Velice zvláštní zážitek jsme měli ve Snowdonii ve Walesu s místními elementárními bytostmi - horskými duchy. Šlo o nucené a přitom velmi drsné tělesné pohyby, které člověk nemůže zastavit," vzpomíná. Laikům by třeba doporučil projít hřebeny Pálavy, na nichž se nacházejí hned čtyři tajemná místa.
