Je to normální? Nebo jde o jeden z projevů ekonomické krize? Realitní makléři připouštějí, že trh s podnikatelskými nemovitostmi recese výrazně ovlivňuje.
"Dřív banky dávaly úvěry na komerční objekty, ať už výrobní, nebo skladové prostory," říká Milena Vágnerová z realitní kanceláře Zelený klíč.
Ta má v nabídce například právě průmyslový areál na okraji Břeclavi. Za 22,785 milionů může zájemce získat administrativní budovu, skladovou halu, byt či stavební pozemky.
"Ta doba je ovšem pryč, banky půjčují maximálně padesát nebo šedesát procent odhadní ceny objektu," vysvětluje Vágnerová.
Nulový zájem
Na okraji Mikulova je k mání objekt bývalého vinařství. Za 13 milionů jsou na prodej budovy, rozsáhlý vinný sklep a téměř pět tisíc čtverečních metrů pozemků. K dispozici jsou i vinařské technologie.
Zájem je ovšem nulový. "Ze strany výrobců vína o to zájem vůbec není. Přitom by ideální zájemce měl být právě z oboru, protože případné vystěhování technologií by znamenalo vybourat část zdí," popisuje Zdeňka Čevelíková z realitní kanceláře Real Spektrum, která objekt prodává.
"Výraznější zájem se neukázal po celou dobu prodeje," shrnuje makléřka stav po více než roce, kdy je objekt v nabídce.
"Půl nebo tři čtvrtě roku komerční nemovitost na pobočce Real Spektrum v Břeclavi vůbec nešla. Ani pronájmy, natož prodeje. Určitě sehrává roli ekonomická krize," dodává Čevelíková.
Zájemci, schopní komerční objekty koupit a provozovat však existují i v době ekonomické krize. Úspěšnost prodeje je však podmíněna kombinací přinejmenším několika důležitých faktorů.
"Prodejné jsou nové, kvalitní objekty. V případě areálu u Břeclavi už o prodeji jednáme," připomíná makléřka Milena Vágnerová.
"Jde ovšem o vytápěnou halu s veškerými sítěmi. A jsou tam vyřešeny hygienické, požární i bezpečnostní předpisy. Ale pokud jde například o zemědělské objekty s váznoucími sítěmi, případně nové nemovitosti s nedořešenou restitucí, tak to bývá problém," říká.
Dojem, že komerční nemovitosti jsou neprodejné, podle makléřky skutečnému stavu trhu neodpovídá. Ale například dodnes nevyrovnané závazky zemědělských družstev vůči restituentům z některých nemovitostí "ležáky" na trhu skutečně činí.
"Pokud je pod jednou halou šestnáct vlastníků, je to neprodejné," shrnuje Vágnerová.
Jak se nemovitosti nabízejí
Realitní kanceláře prodávají komerční nemovitosti dvojím způsobem. Buď je jednoduše umístí do nabídky na internetu a čekají na reakci případného zájemce. Nebo investory aktivně tipují a sami oslovují.
A mohou doporučit i nestandardní formy financování, například některé typy dotací z fondů Evropské unie.
Některé objekty totiž mají šanci zařadit se například do programů revitalizace opuštěných průmyslových areálů, tzv. brownfieldů.
"Krize zahnala výrobce a zemědělce do kouta," říká David Langar z realitní kanceláře Prima domov. Za pět a půl milionu nabízí například bývalý zemědělský areál v blízkosti Šakvic. "Mám na prodej asi čtyři areály za zlomek odhadní ceny," konstatuje makléř.
Zemědělská družstva se podle něj zbavují nemovitostí, které nutně nepotřebují, aby ušetřila provozní náklady a získala peníze. "Když se ovšem takový objekt vyprázdní, chřadne. A najít kupce, který to nemá zrovna ke spekulaci s bankovním úvěrem, to je velký problém," říká Langar.
Milena Vágnerová ovšem připomíná, že pokud podnikatelům jejich byznys funguje, stále se po vhodných nemovitostech rozhlížejí. A právě v takových případech se trh hýbe. "Klienti, kteří podnikají déle než deset let, chtějí výrobní objekty do vlastnictví," potvrzuje makléřka.
I v případě, kdy se nemovitosti dlouhodobě neprodávají, však řada majitelů často trvá na prodejní ceně.
