"Ty minus dvacítky jsme tady tuto zimu měli dokonce již tři. A to už je na vinice opravdu dost," říká Antonín Voznica z Brodu nad Dyjí na Břeclavsku, kde ve středu ráno naměřil dokonce téměř šestadvacet stupňů pod nulou.
"Přes minus dvacet tady bylo i 18. prosince a minulý čtvrtek jsme měli minus 19,9," říká Voznica a vzpomíná, jak vypadaly okolní vinice v pětaosmdesátém, po téměř třicetistupňových mrazech.
"Odešly všechny. Réva zmrzla na tabák a vinaři řezali kmínky," dodal. To znamená, že museli rostlinu uřezat nad zemí a prakticky ji vypěstovat znovu. Ten rok nerodila a i další rok byla úroda ještě slabá.
Špatný rok 1985 donutil vinaře vyrábět víno z bulharských hroznů
"To byl tenkrát opravdu špatný rok. Pili jsme víno, které jsme měli v archivu a pak "Bulhary". Tak jsme říkali vínu, které jsme dělali z hroznů přivezených z Bulharska, které jsme nakupovali od tehdejší Zeleniny. Bylo takové mdlé, ale byli jsme rádi, že ho máme," vzpomíná milotický vinař Ladislav Macek.
Minus dvacet měli podle něj v Miloticích letos jednou. "A to spíš v dolině, na kopcích bylo asi o dva stupně tepleji. Snad to ale tak zlé nebude, dřevo révy je nyní velmi dobře vyzrálé a ochlazovalo se naštěstí postupně. Daleko nebezpečnější je, když přes den svítí na vinice slunce a teplota se vyšplhá i na plus pět stupňů, a pak v noci prudce spadne. A to se tentokrát naštěstí nestalo," říká Ladislav Macek.
Každá odrůda je také na mráz jinak citlivá. A tak vinaři mají větší strach například o stále hodně oblíbený Modrý Portugal nebo Müller Thurgau a Irsay Oliver.
Réva je náchylnější v dolině, kde může snadněji zmrznout
Vlašský anebo Rýnský Ryzlink či Rulandské a Hibernal vydrží i nižší teploty. Hodně však záleží i na tom, kde réva roste. Mnohem lepší je kopec než dolina. V ní mohou zmrznout i odolnější odrůdy.
Na kopcích minus sedmnáct a v dolinách i dvacet pod nulou naměřili v posledních dnech i vinaři z Čejkovic. "Na vinice se teď raději ani nedíváme a na pětaosmdesátý nevzpomínat. Pamatuji si, že otec s mým malým synem tenkrát sklidili z deseti arů jen dva kýble hroznů," říká čejkovický vinař František Veverka.
Pro představu, když se urodí, ze stejné plochy vinaři sklidí i tisíc kilogramů hroznů, a tenkrát to nebylo málem ani patnáct kilo. "Kdo neměl zásoby z minulých let, sušil hubu. Tenkrát se dokonce dělaly i višňáky," dodal.
Jestli réva mrazy zvládla nebo ne, vinaři poznají, až se trochu oteplí a budou si moci prohlédnout očka.
U méně odolných odrůd vinaři počítají se ztrátami
"Vezmu si do vinohradu žiletku, rozříznu očko, a když bude zčernalé, bude to zlé," říká Ladislav Macek z Milotic. "Teď to ještě opravdu nepoznáme, na to je příliš brzy," říká vinař Josef Mráz ze Staré Břeclavi.
Vzít kousek révy do tepla a podívat se na očka nejde, stejně by tak vinaři nic nepoznali. Museli by ji na větší teplo postupně připravit, tak jako se to děje v přírodě.
"Je ale pravda, že když šly teploty pod minus dvacet, s nějakými ztrátami už asi počítat musíme, zvláště u méně odolných odrůd," řekl Josef Mráz a přiznal, že ho také nepotěšilo, když mu lidé z Hrušek, kde má vinice, hlásili, že i tam teplota klesla na dvacet pod nulou.
Mrazy mohou poškodit také meruňky
V kopcích kolem Velkých Pavlovic vinaři naměřili kolem minus sedmnácti stupňů. "Přesto doufáme, že škody nebudou tak velké, v létě a na podzim bylo dost vody, dřevo rostlin je vyzrálé a mrazům tak lépe odolává," doufá vinař Vladimír Zborovský z Velkých Pavlovic.
Velké mrazy mohou poškodit například i meruňky v jihomoravských sadech. "Záleží na jejich poloze, ale minus pětadvacet stupňů může potrhat ve stromech dřevo. Naštěstí se však ochlazovalo postupně," říká tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Jiřina Homolová.
