Redaktor MF DNES byl svědkem, když se mohutní psi vytrhli dceři manželů Sigmundových a vrhli se na labradora. "Cody, Cody," volala na ně. Zvířata nereagovala. Vycházkovým tempem došla žena k agresivním psům a až po nějaké době je dostala pod kontrolu.
Dva němečtí ovčáci sice měli nasazený koš, i tak však zůstaly labradorovi šrámy od drápů a majitelce pořádný šok. Dcera Sigmundových beze slova omluvy odešla.
Její matka Hana Sigmundová však odmítá, že by jejich psi zaútočili. "Víme, že jsou tady tři čtyři rodiny, které mají menší psy provokatéry. Z naší strany to nikdy nevychází. Manžel psy absolutně zvládá, mají velmi dobrý výcvik. Umí s nimi i dcera a ta teď posledního půl roku chodí venčit s manželem."
Kdy oba psi "startují"
Všichni náhodně oslovení pejskaři ve Wilsonově lese již o obou psech slyšeli. Žena, která se procházela s bílou labradorkou, při otázce na dva problémové vlčáky okamžitě označila rodinu, jíž psi patří.
Navíc vyvrátila, že by majitelé měli zvířata pod kontrolou. "Když jsem mluvila s panem Sigmundem, říkal, že je rád, že nás v lese nepotkal. Jeho psi prý vystartují po všem, co je velikostně od labradora dolů," tvrdí. Sama s nimi však špatné zkušenosti neměla.
Podle Hany Sigmundové dělá rodina vše pro to, aby se možným střetům s jinými pejskaři vyhnula.
"Vytipovali jsme si dobu, kdy venčí nejmíň lidí, a chodíme už jenom tehdy. Víme, že nás tu některé rodiny výslovně nenávidí, ale to se bohužel nezlepší, dokud naši psi nezemřou. Co máme dělat. Nechat je utratit?"
Zároveň svým sousedům, kteří se do lesa bojí, vzkazuje, že se mohou také přizpůsobit. "Ráno venčíme vždy v osm, večer o půl šesté. Kdo chce, může se nám vyhnout," řekla.
Jak dokládá příklad další ženy, která nedaleko venčila psa, někteří to po zkušenostech s ovčáky dělají už teď. "Úplně jsme změnili chování. Na procházky chodíme jinam. V lese to byl obrovský stres. Pořád jsem se ohlížela. Napadli nás nejméně třikrát, ovčáci štvali našeho psa jako zajíce," líčila.
Své jméno však kvůli obavám ze msty nechtěla sdělit. "Jednou jsem je viděla z dálky, tak jsem radši utekla," dodává.
Veterinářka Hana Žertová, která se zabývá chováním zvířat, si myslí, že nežádoucí povahové rysy lze u psů potlačit. "Lze toho dosáhnout správnou výchovou, ale již odmalička." Na psy však dle ní působí další vlivy, například hormony či aktuální zdravotní stav. "Od toho je tam pak páníček, aby je korigoval."
Navíc dva psi se již chovají jako smečka a při útocích spolupracují. "Dva jsme nechtěli. Starší měl zemřít na srdeční vadu, tak jsme před lety koupili nového," vysvětlila Sigmundová.
