Jako řidič sanitky se Robert Tomka denně proplétá hustou pražskou dopravou. Aby nezničil vůz a nezranil převážené pacienty, musí se neustále vyhýbat výmolům, které jsou nezřídka přes dvacet centimetrů hluboké.
"Sanitkou jezdím už osm let. Nepamatuji, že by někdy byly silnice tak rozbité," říká záchranář.
Za pravdu mu dávají i silničáři. Kvůli dlouhé zimě je letos na českých silnicích mnohem více nebezpečných děr, než tomu bylo v minulých letech. A jejich oprava bude hodně drahá.
Stejně krutá zima trápila i okolní státy. V sousedním Německu či Rakousku však cesty tak rozbité nejsou. "České silnice jsou v porovnání s vyspělou Evropou dlouhodobě v žalostném stavu. Netýká se to pouze dálnic, které se musí stavět podle evropských standardů. Je to hlavně tím, že není dostatek peněz na kompletní opravy. Nejvíc tím trpí okresní silnice, kde se pouze provizorně záplatují ty nejhorší díry," říká Pavel Kuchálik z Ústředního automotoklubu ČR.
Výmoly podle něj sice přímo způsobily mrazy, které letos nepřetržitě panovaly několik týdnů po sobě, avšak tuzemské silnice je snášejí hůř, protože jsou staré. "Když se před desítkami let projektovaly, nepočítalo se s tím, že po nich bude jezdit tolik aut jako dnes. Jejich podloží takový provoz nevydrží. Na jaře je to vidět nejvíc," dodává Kuchálik.
K mizernému stavu silnic přispívá i stát. Povoluje, aby po nich jezdily mnohem těžší kamiony než v okolních státech.
Zatímco u nás je maximální povolená hmotnost vozidla 48 tun, v Polsku je to 42, v Německu 40 a v Rakousku jen 38 tun.
"Asfalt sice i pod plně naloženým kamionem zapruží, zůstanou v něm ale malé prasklinky. Do těch se dostane voda. Když pak dlouho mrzne, dokáže led povrch silnice roztrhat na kusy," říká dopravní inženýr Jan Vysloužil z firmy Tenzováhy, která vyrábí systémy pro vážení nákladních automobilů.
Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky maximální povolená hmotnost v Česku příliš vysoká není. "Třeba ve skandinávských zemích je mnohem vyšší než u nás. Před několika lety jsme naopak čelili tlakům dopravců, kteří ji chtěli dostat až na 60 tun," uvedl.
Problém je, že šoféři kamiony zhusta přetěžují i hodně nad povolených 48 tun. A nemusí se příliš obávat trestu. "Je to velmi častý přestupek. V současné situaci jsme ale schopni odhalit jen zlomek přetížených kamionů," říká šéf jihomoravské dopravní policie Petr Švejda.
Podle statistik ministerstva dopravy z předloňského roku v Česku jezdí pětina nákladních aut naložená více, než povolují normy. V západní Evropě je průměr sedm procent.
"Dopravcům se vyplatí riskovat, protože šance, že je policie zastaví a zváží, je velmi malá," říká Pavel Kucháli z Automotoklubu ČR.
Ředitelství silnic a dálnic přitom na dálnicích nainstalovalo osm zařízení, která jsou schopna orientačně určit váhu kamionů projíždějících běžnou rychlostí. Ta však slouží jen ke statistice. Původně se počítalo s tím, že by je využívala i policie. Tyto váhy by jen vytipovaly podezřelé vozy, které by byly pomocí navigačního systému na dálnici odkloněny k jinému, přesnějšímu měřidlu. Na to, aby tato past začala fungovat, se dosud nenašly peníze.
"Na Západě takové systémy fungují velice dobře a potíže s přetíženými kamiony tam mají menší. Pro nás by to bylo velkou pomocí. Nyní zastavujeme kamiony náhodně, takto bychom měli předem vybrané ty, u nichž se dá očekávat nějaký problém," uvedl šéf jihomoravské dopravky Petr Švejda.
Čtěte ve čtvrteční MF DNES
Ministerstvo dopravy slibuje, že se peníze na spravení desítek tisíc děr najdou. Asfaltovat však půjde, teprve až se oteplí.
