Restaurace Na Městečku úplně jasný styl nemá. V zadní části se podává především české menu s italskými prvky, přední část je určena pivnici a pizzerii. Jídelní lístek je pro obě části totožný a najdete v něm mimo pizzy velkou nabídku jídel z masa, ryby, steaky i italské těstoviny.
Recenze restauracíDnes: restaurace a pizzerie Na Městečku, Veverská Bítýška 71 Hodnocení: 80% Restaurace je rozdělena na část s českou kuchyní a pizzerii. Prostředí restaurace působí stísněně, ale jídla jsou zde poctivá. Z jídelního lístku: |
Trojí rozdělení budovy činí prostory roztříštěné, stísněné a neupravené. První pocit ze zařízení budete mít nejistý, ale přestat si všímat pavučin v oknech a vměstnat se k dřevěným stolkům stojí za to. Čeká vás totiž příjemný chuťový zážitek.
Personál je vstřícný, ale pro odpověď na značku džusů a kávy si i milá slečna musela zajít. Co schází na proškolení dohání obsluha obratností a kuchař dovedností.
My si vybrali posezení v pizzerii a obsadili stolek hned vedle místa s pecí a pultem na přípravu, kde pizzu před hosty přímo chystají.
Vývar jako od maminky, pizza správně tenká
Na úvod oběda jsme zvolili kuřecí vývar s játrovým knedlíčkem a nudlemi za 30 korun. Čekala nás porce poctivého vývaru s vlasovými nudlemi a skutečně lahodným, domácím játrovým knedlíčkem.
Nemohla jsem se ubránit vzpomínce na maminčinu polévku. Vývar byl tak akorát slaný a jako oběd pro malé dítě posloužil dokonale.
Na děti v menu pamatují, ale bohužel už jen smaženým řízkem, sýrem a špagetami. Vzhledem k omezenému prostoru restaurace je však více než žádoucí si jídlo vychutnat bez dětí. Navíc do pizzerie proudí kouř chodbou z vedlejší pivnice. V restaurační části se však nekouří.
Nedát si pizzu v pizzerii je jako neobjednat si pivo v pivnici. My ochutnali klasickou Margheritu za 100 korun a variantu Prosciuotto crudo za 135 korun. Decentně česnekem ovoněné těsto bylo v pořádku a ocenili jsme i skutečnou mozzarellu.
Výměna čerstvé bazalky za sušenou nám však radost neudělala a neprošla by ani u královny Margherity Savojské. Za uvedenou cenu a na konci zimy je však zdejší Margherita podařená.
Velmi povedená byla i moje pizza s parmskou šunkou a parmezánem. Pizzu tu podávají na velkém dřevěném otočném talíři a jestli ji po polévce zvládnete sníst celou, pak se zřejmě
ochudíte o skvostně sladký konec oběda. A to by byla škoda.
Dezertů vévodí tiramisu a palačinky
Z moučníků mě lákalo tiramisu, ale čerstvé nebylo zrovna k mání. Možnost předvést se dostaly palačinky s ricottou, medem, mandlemi a šlehačkou za 55 korun.
Jejich potenciál se kuchaři povedlo zúročit bezezbytku. Domácí těsto chuťově ladilo s jemnou náplní z ricotty a mandlové lupínky s medem tvořily se základem dokonalou kombinaci.
Dojem kazila jen instantní čokoládová poleva a šlehačka ze spreje, co hned po "nástřiku" na talíři vyšuměla. Než jsme ji stihli vyfotit, zůstala po ní jen loužička bílé tekutiny. Škoda. Palačinky i přesto stojí
za hřích. Stejně jako ostatní jídla ze zdejšího menu.
