A už vůbec ne v jejich okolí stavět. Narazit by mohly také obce, kdyby si poblíž chtěly například vybudovat rybník.
"Při loňské plynové krizi se ukázalo, jak jsou důležité podzemní zásobníky a my nyní chceme zvětšit kapacitu potrubí mezi nimi a tranzitním plynovodem. Aby jím mohlo v případě potřeby proudit k odběratelům víc plynu než dosud," uvedl projektový manažer Michal Rangotis ze společnosti Net4gas, která má na starosti přepravu plynu.
Plynovod by se sice měl stavět v roce 2012, ale nyní již kraj zahájil posuzování jeho vlivu na životní prostředí. Kudy přesně povede, není ještě jisté.
Ve hře jsou dvě trasy. První, která má dvacet kilometrů, vede kolem Kloubouk u Brna, Velkých Němčic, Brumovic, Divák, Nikolčic a Křepic. Druhá, sedmnáctikilometrová, pak kolem Velkých Pavlovic, Kobylí, Čejče a Bořetic.
Bezpečnostní pásma se nedodržují
"Přednost dáváme první variantě, i když je delší a bude i dražší. Právě kvůli tomu, aby plynovod co nejméně omezil využití pozemků v jeho trase. V té druhé by se totiž zvětšilo bezpečnostní pásmo a mohlo by to omezit rozvoj obcí," vysvětlil Michal Rangotis.
Potíž je však v tom, že se bezpečnostní pásma nejen plynovodů, ale i ropovodů nebo vysokého napětí tak úplně nedodržují. Byly vybudovány před desítkami let a majitelé pozemků si do nich za tu dobu v lepším případě "trochu" protáhli vinohrad nebo třeba meruňkový sad. Že to tak opravdu je, se ukázalo například při rekonstrukci ropovodu před třemi lety v okolí Klobouk u Brna.
"V ochranném pásmu ropovodu nesmí být trvalý porost. A tak se při těchto pracech musely někde odstranit kousky vinohradů nebo kácet stromy. Společnost Mero se však k majitelům chovala velmi slušně. I když na to neměli nárok, škodu jim uhradila," říká starosta Klobouk u Brna Zdeněk Bobek.
Rozvoji brání spíše vysoké napětí
"Nám porosty v bezpečnostním pásmu v zásadě nevadí, úplně volný by měl být jen čtyřmetrový pás. Je ale pravda, že pokud by v něm chtěl někdo něco udělat, potřeboval by k tomu náš souhlas," uvedl Michal Rangotis.
Přesto obce ležící na vytipovaných trasách plynovodu zatím strach nemají. "Nemáme v jeho blízkosti nyní žádnou plochu, kterou bychom chtěli využít," říkají starostové Klobouk u Brna, Velkých Němčic nebo Nikolčic.
"Rozvoji obce spíš brání vysoké napětí. Vede severně od obce, v místech, která bychom mohli bez problémů napojit na inženýrské sítě a využít pro stavbu domů. Kvůli němu jsme museli hledat jiné, pro nás méně výhodné lokality," říká nikolčický starosta Vojtěch Konečný.
Bezpečnostní pásmo se zvětšit nemusí
Kdyby vyhrála první trasa, potrubí nového plynovodu by se v podstatě položilo pět metrů od toho stávajícího, kterým už nyní proudí plyn mezi podzemními zásobníky a tranzitním plynovodem. Bezpečnostní pásmo by se přitom nezvětšilo.
"Je tam široké 200 metrů (z každé strany potrubí, dohromady tedy 400 metrů - poznámka red.), legislativa však umožňuje, aby u nového plynovodu mělo jen 160 metrů," uvedl Michal Rangotis ze společnosti Net4gas.
V druhé variantě je stejně chráněný plynovod dlouhý jen necelých pět kilometrů. Ve zbývající vytipované trase je sice také potrubí na plyn, ale je v něm nižší tlak a bezpečnostní pásmo je tam široké jen 20 metrů.
"Muselo by se tedy zvětšit o dalších asi 140 metrů a s tím by už nějaké problémy nastat mohly," dodal.
