"Vloni jsme seli už v únoru a nyní to vypadá, že začneme snad až v dubnu," říká agronom zemědělské společnosti ZEPO Bořitov Břetislav Mach.
Ne že by ještě na setí nebyl čas, ale pěstitelé jsou raději, když jsou jařiny co nejdříve v zemi, aby ještě chytily co nejvíce jarní vláhy. Už několikrát totiž zažili, že po zimě hned jakoby naskočilo léto, plodiny jim špatně vzcházely a úroda pak za moc nestála.
A protože už jsou zemědělci opravdu trochu nedočkaví, začali v minulých dnech alespoň na polích hnojit ozimy.
"Také jsme už začali přihnojovat. Minulý týden se zdálo, že už přichází teplé počasí, ale teď jsme se zase vrátili do zimy. V úterý jsme tady měli minus deset stupňů," povzdechl si ředitel společnosti ZERA Ratíškovice Vladimír Šťastný.
Na révu útočil mráz, na stromy hlodavci
Zatímco pěstitelé nemohou zatím ani zjistit, jak přečkaly tuto zimu plodiny, které zaseli vloni na podzim, vinaři už trochu tuší, co několik mrazivých dnů, kdy teplota klesla až na dvacet stupňů pod nulou, udělalo s révou.
Uřežou několik větviček, postupně je přenášejí do stále většího tepla, a jestli očka začnou rašit, poznají, že révu mráz nepoškodil.
"Už jsme také dělali nějaké zkoušky a vypadá to, že tvrdé odrůdy jako je Rýnský Ryzlink nebo Cabernet Sauvignon, které mrazy lépe snášejí, jsou v pořádku. Například u Neuburgu ale nějaké škody budou," stěžuje si bořetický vinař Pavel Springer.
Nějaké ztráty budou mít zřejmě i sadaři. Stromy ani tak nepoškodil mráz, ale jsou více než jindy okousané.
"Uškodilo by jim, kdyby docházelo k velkým teplotním výkyvům. V tomto ohledu však byla tato zima stálá. Mladé stromy však nad sněhem okousali zajíci a pod zemí zase myši. Poměrně dost, ale o nějaké kalamitě se mluvit nedá," říká velkopavlovický pěstitel meruněk Jan Krejčiřík.
Vzpomněl také, že když je zima krátká a teplá, touto dobou jsou již meruňky pomalu v květu. "Tentokrát ještě tvrdě spí," říká Jan Krejčiřík. Podle něj však mohou ještě všechno dohnat.
"Hodně teď bude záležet na počasí. Jakmile bude ve dne kolem dvaceti a v noci tak dvanáct stupňů, už pojedou. Ideální stejně je, když meruňky kvetou až v polovině dubna," dodal.
Dlouhá a tuhá zima však může pěstitelům i pomoci. "Když teploty několik dnů klesnou pod dvaadvacet stupňů, vyhubí mráz některé škůdce a rostliny pak méně napadají houbové choroby, například i padlí," říká Josef Horák, který radí zahrádkářům na Vyškovsku.
Cibulovinám mráz neuškodí, letní rostliny ale může zahubit
"Dobré bylo i to, že půda pod sněhem nepromrzla, holomrazy v posledních dnech už však moc příznivé pro vegetaci nejsou," říká Josef Horák.
Obavy, že poškodily krokusy a další cibuloviny, které už na zahrádkách začínají rašit, jsou však podle něj zbytečné. "Těm holomrazy neuškodí, jsou na tyto rozmary již přizpůsobené. Jejich míza obsahuje dost soli. Kdyby takové mrazy, jaké byly v minulých dnech, postihly letní květiny, bylo by po nich," dodal.
I když meteorologové slibují, že koncem března se konečně oteplí, v nejbližších dnech bude ještě i na jihu Moravy vládnout zima. V některých oblastech kraje dnes ráno může teplota znovu klesnout i na minus osm stupňů. Mrazivé noci očekávají meteorologové i příští týden a místy může ještě sněžit.
