V krajině přibývá větrolamů, alejí a stromořadí

V obecních sadech, remízcích i lesích, na mezích i podél polních cest přibývá stromů. Na jižní Moravě vznikl Stromokruh i "dětská alej" v Soběšících budou vysazovat jedličky, které si lidé koupili na Vánoce. Odborníci to vítají, stromů je v krajině podle nich pořád málo.

Starosta Popic Zdeněk Urbánek ukazuje novou alej v Popicích, která bude sloužit jako přirozený větrolam | foto: Radek Miča, MAFRA

Stromy krajině pomáhají. Mnozí lidé už to vědí a jsou ochotni je sázet ve svém volném čase a nejen na svou zahrádku. A dokonce se najdou i takoví, kteří této vcelku prozaické činnosti dali ještě myšlenku navíc.

proč sázet stromy

Lámou vítr a zabraňují větrné erozi, vyfoukávání malých částic z polí. Zvyšuje se tak úrodnost půdy.
Zadržují prach a lépe se dýchá. Jejich kořeny zpevňují svahy a zabraňují sesuvům půdy i vodní erozi.

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny

Tak třeba Ivančický okrašlovací spolek z nich vysázel na nedalekou louku Stromokruh Evropy, záležitost, kterou nemají snad ani v Bruselu.

"Napadlo to Marcelu Turečkovou, když psala diplomovou práci. Že bychom mohli stromy vysadit do kruhu a každý z nich by byl věnovaný jednomu členskému státu Evropské unie," říká Irena Zahradníková z Ivančického okrašlovacího spolku.

Sama do Stromokruhu vysadila "Řecko". "Je to druh dubu, ale uvažujeme o tom, že ho nahradíme nějakým mrazuodolným olivovníkem," říká Irena Zahradníková.

Lesníci vybírají vhodná místa

Brněnský Rezekvítek zase na sobotu organizuje vysazování jedliček do Masarykova lesa u Soběšic.

"Děláme to už desátým rokem. Lesníci nám vždycky vyberou lokalitu, kde si lidé mohou zasadit jedličku z květináče, kterou si koupili na Vánoce. Každý rok se tak do lesa dostane sto až dvě stě jedliček," říká Petr Laštůvka z občanského sdružení Rezekvítek.

Ve Věteřově na Kyjovsku zase rostou stromy, které zasadily děti z mateřské školy se svými rodiči. Pojmenovaly je po sobě, a stromy tak rostou s nimi.

Zatímco většina obcí sází ve svém okolí jen stovky stromů, například Popice na Břeclavsku jich mají u vesnice směrem na Pálavu už tisíce.

"Je to několik alejí a tři větrolamy. Děláme to proto, že kolem nás jsou až třistahektarové lány a krajina tady trpí vodní i větrnou erozí," říká starosta Popic Josef Urbánek.

Dokonce i Bořetice známé vínem si nehledí jen vinohradů nebo sklípků. Sázejí i tady. "V posledních třech letech se tady zasadilo asi šest set stromů a keřů. Hlavně kolem rybníků a polních cest. Letos budeme sázet stromy podél cyklostezky z Bořetic do Kobylí," slibuje bořetický starosta Václav Surman.

Vlkoš na Kyjovsku letos zase zasadí stromy do meze, kterou vytvořili ve svahu, aby se z něj nevalila voda při přívalových deštích. "Jsou to zatím travnaté pásy, vysadíme tam nějaké oskeruše, lípy, duby a staré hrušky. Aby bylo jasno, kde ta mez má hranici," říká starosta Jaroslav Kozák.

strom - zarputilý hrdina

I strom může mít obrovskou vůli k životu. Roste dál, i když ho svírá ze všech stran asfalt, nebo ho někdo zapálí tak, že do jeho dutiny vhodí nedopalek cigarety.
Takové stromy-hrdiny má i jižní Morava. Například oskeruši z Věteřova na Hodonínsku, která jako jedna z mála odolala rozorávání polí na lány. Nebo dub na Mendlově náměstí v Brně, jemuž asfaltem zalili kořeny, až ke kmenu.
V posledních letech se vybírá Strom roku, tedy ten nejkrásnější. I vzrostlí zarputilci mají své příznivce, kteří je nominují v podobné anketě.
"Obě ankety začaly tradičně první jarní den a už máme i nominace na stromy-hrdiny. Třeba starou hrušeň, která byla pokácena kvůli stavbě silnice," říká Hana Rambousková z Nadace Partnerství.
Občas se totiž stává, že i hrdina nakonec padne a pak tento titul dostává in memoriam. (vha)