Ačkoli by se mohlo zdát, že se úroveň výuky jazyků na školách zlepšila, studenty se k nim přitáhnout nepodařilo. Na jedné straně se s cizími jazyky sice začíná nejpozději ve třetí třídě a na druhém stupni přibývá další, na straně druhé většina studentů z nich nemusí maturovat, a tak mají jen malou motivaci se je nadřít. Přitom jsou to právě jazykové znalosti, s nimiž absolventi českých škol až na výjimky citelně zaostávají třeba za malými Západoevropany.
"Z cizího jazyka dnes maturuje jen asi dvacet procent absolventů středních škol. To znamená, že osmdesát procent osmnáctiletých a devatenáctiletých studentů po čtyřech letech studia střední školy nemusí v závěrečné zkoušce prokazovat úroveň svých znalostí z cizího jazyka," vyčíslila poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Cizí jazyky ve školáchpovinně se jazyk učí už od 3. třídy ZŠ, v mnoha začínají už v 1. třídě na druhém stupni v 7. třídě přistupuje povinně druhý cizí jazyk pro osmiletá gymnázia je druhý cizí jazyk povinný od sekundy, většina z nich ho zavádí už v primě povinně maturovat z jazyka musí pouze studenti gymnázií a některých typů středních škol, studenti středních odborných škol z jazyků maturovat nemusí. |
Ta právě kvůli zavedení povinné maturity z cizího jazyka považuje za důležitý projekt státních maturit, který s tím počítal. "Cizí jazyk má být povinný od školního roku 2011/2012, a to buď v základní, nebo vyšší úrovni," uvedl Tomáš Bouška z tiskového oddělení ministerstva školství.
Na odborných školách, kde nemusí maturovat z jazyka povinně, mohou místo toho volit matematiku a nezřídka tak činí.
"U nás maturují z jazyka většinou slabší studenti, kteří neumějí ani matematiku, ani cizí jazyk, ale uvažují tak, že z angličtiny nebo němčiny vždycky něco řeknou a alespoň čtyřku dostanou," říká angličtinářka Eva Poláková z liberecké průmyslovky. Sama se kvůli povinné maturitě z jazyků na státní maturity těšila.
Něco takového je však dost nejisté, protože politici až na výjimky přestali patnáct let chystaný maturitní projekt podporovat a po volbách ho čeká zásadní rozhodování o dalším bytí či nebytí – zatím vše nasvědčuje tomu, že v lepším případě bude odložen a z gruntu přepracován. Tím by se nejméně o pár let odložilo i spuštění povinné maturity z jazyka. Navíc, ani mnoho let výuky jazyka na české škole nemusí znamenat, že se dítě domluví.
"Moji synové šli na gymnázium, takže bylo jasné, že z jazyka maturovat budou. Ale skutečně anglicky a španělsky, což jsou jejich hlavní cizí jazyky, se naučili na studijním pobytu v zahraničí," říká Hana Slavíková z Prahy. I mezi jejími přáteli se bere za hotovou věc, že skutečně dobře se jazyk dítě naučí na málokteré střední, natož základní škole. "Pokud chcete, aby ho vaše dítě umělo, musíte mu zaplatit kurs nebo ho někam poslat, to je jasné," míní Slavíková.
Neexistuje ani přesné srovnání toho, jak na tom vůbec zdejší žáci a studenti s jazyky vůbec jsou. Ministerstvo potvrdilo, že nemá žádná tvrdá data, která by hodnotila úroveň školní jazykové výuky. Není ani známo, kolik přesně studentů a na jakých typech škol z jazyků maturuje – zkouška je povinná jen na gymnáziích a školách typů lyceí, odborné školy ji nevyžadují. "Tato data bychom už na podzim měli získat," řekla mluvčí Ústavu pro informace ve vzdělávání Bohumila Beranová.
