Až do neděle získal Petr Hubáček ve své kariéře jen dvě stříbrné medaile. Jednu s českou reprezentací na mistrovství světa 2006 a druhou s Bernem ve švýcarské lize.
hubáček na přehradě"Ve středu 26. května v 19:00 přivítá Brno před ohňostrojem na pódiu v přístavišti Brněnské přehrady zlatého medailistu z letošního hokejového mistrovství světa – útočníka HC Kometa Brno Petra Hubáčka. Po slavnostním uvítání bude asi od 19.15 hodin následovat Petrova autogramiáda," uvedl Ondřej Morávek, manažer festivalu Ignis Brunensis. (red) |
Na hlášku už Hubáček může zapomenout, předevčírem s českým týmem senzačně vyhrál světový šampionát v Německu a včera si v Praze užíval ovace davů.
Zmíněná slova ale tohoto třicetiletého útočníka dobře charakterizují. Hubáčka je totiž těžké nemít rád, je to skromný pohodář, který rád dělá legraci. A to i sám ze sebe.
"Táta v Brně trénuje třetí třídu, tak mi řekl, že mě čeká na ledě, protože to pro kluky určitě bude zpestření. Já jsem mu odpověděl, ať po mě nechce, abych střílel bekhendem. Protože to od kruhu ani nedostřelím na bránu a nebyl bych moc dobrý příklad," líčil s úsměvem.
Ten je na jeho tváři vidět často. Pokud zrovna neprohraje zápas, je pokaždé dobře naložený. I když teď při culení vypadá trochu hrůzostrašně, v zápase proti Švédsku totiž přišel o přední zub
Brňan a patriot.
"Stejně jsem tam měl můstek. Po šampionátu si to nechám celé spravit, tak doufám, že už je to naposled," popisuje brněnský patriot.
Ano, jen těžko byste hledali sportovce se silnějším vztahem ke svému mateřskému městu. A to za něj přitom Hubáček dlouhých jedenáct let nehrál. Z potápějící se Komety utekl jako mladík do Vítkovic, a pak dokonce za oceán.
Zpět do Brna ho hokejový osud přivál až letos v lednu, kdy přicházel už jako ostřílený mazák. Návrat domů s ním přesto zamával. "Na to, jak jsem starej, mě dostala tréma," svěřil se po prvním extraligovém zápase v modrobílém dresu.
"Když jsem stál za brankou a celý stadion skandoval,Petr Hubáček‘, tak jsem měl dřevěné nohy a bylo to v pytli. Je těžké se uklidnit, vyrovnat se a věnovat se jen hře."
Vášnivý fanoušek brněnských fotbalistů byl připraven svému snu o návratu domů obětovat i svůj start v reprezentaci. Obával se, že kvůli boji o záchranu s Kometou jej trenéři národního týmu přehlédnou. Byla to zbytečná starost.
Přestože si v Kometě dlouho zvykal a celou věčnost čekal na premiérový gól, pracovité a důrazné křídlo s výborným bruslením se trenérovi Růžičkovi hodilo.
V národním dresu pak v sobě na chvíli objevil i střelecké vlohy. Právě jeho hokejka vstřelila první český gól na mistrovství světa proti Francii, pohotovou střelou pak rozhodl zápas proti Švédsku.
"Nejsu žádný šutér"
Pověst bojovníka a srdcaře ale nezapře. Fandové Komety se teď musí strachovat o jediné. Aby Hubáček nezamířil do ciziny, na což má do konce července podle smlouvy nárok.
Snad v něm ale převáží vlastní slova: "Každý Brňák je vychovaný, že je hrdý na své Brno."
