"Předběžně jsme dohodnuti, že vedení Sněmovny, které bude zvoleno na ustavující schůzi, nebude považováno za definitivní. Musí to proběhnout, aby vláda Jana Fischera mohla podat demisi a rozběhl se standardní legislativní proces," říká lídr ODS Petr Nečas. Vedení Sněmovny se může později změnit, podle toho, jak která ze tří stran vyjednávajících o koalici naplní své personální ambice na ministerstvech.
Bude se tedy opakovat scénář z roku 2006, kdy se prozatímním šéfem Sněmovny stal Miloslav Vlček z ČSSD. Ten však nakonec ve funkci oproti původním dohodám vydržel čtyři roky. "Tato zkušenost byla dostatečnou výstrahou, abychom něco podobného nepřipustili," naráží Nečas na Vlčka známého tím, že svou funkci příliš nezvládal.
Podle informací MF DNES je jedním z možných kandidátů na dočasného šéfa Sněmovny Miroslava Němcová z ODS, která má s řízením schůzí mnohaleté zkušenosti.
Oficiálně však politici říkají, že o jménech se zatím nejedná. Úkolem dočasného předsedy bude řídit jednání do doby, než strany uzavřou koalici, sepíší programové prohlášení a sestaví vládu.
Je předseda Sněmovny cenný stejně jako ministr?
Vypadá to, že o prestižní funkci šéfa dolní komory parlamentu se ve stranách budoucí vládní koalice strhne boj. Jeden z vyjednavačů o vládě MF DNES řekl, že místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek prý na jednáních prosazuje, aby toto křeslo mělo hodnotu ministerského postu a strana, která ho dostane, musela oželet jedno místo ve vládě. "Není to pravda," reaguje Kalousek.
Nečas považuje srovnávaní těchto postů za "hodně přehnané". Ačkoli o funkci předsedy Poslanecké sněmovny usiluje opoziční sociální demokracie, je pravděpodobné, že místo získá jedna z trojice stran budoucí vlády. Ty nebudou mít s většinou 118 hlasů problém zvolit si svého kandidáta.
ODS i TOP 09 už o víkendu naznačily, že tuto sílu využijí, když odmítly kandidáta ČSSD Lubomíra Zaorálka.
